Ať už si to připouštíme nebo ne, žijeme opravdu ve zvláštní době. Z doby informační jsme se plynule dostali do doby dezinformační. A jsou to právě dezinformace, které řídí naše rozhodování, myšlení, výsledky voleb, ale i bezpečnost a zdraví nás i našich blízkých. Jak se ale vyznat čemu dnes věřit a čemu ne?

Pravděpodobně neexistuje 100% spásný recept na to, jak vyzrát na dezinformace. I člověk s vysokou školou se lehce může chytit na kdejakou léčku a i člověk se základním vzděláním naopak může prohlédnout i velmi sofistikovanou a zaobalenou lež.

Nicméně se ukazuje, že právě vzdělávání se (především celoživotně) zvyšuje rezistenci lidí vůči šířícím se očividným nesmyslům. V dnešní době je důležité udržovat si stále nějaký všeobecný přehled. 

Nicméně i školy samotné nám mohou v mnohém pomoci. Pokud pochopíme jak fungují viry, jak číst ve statistikách nebo, že se nemusíme bát sklenice dihydrogen monooxidu, tak pro nás bude snazší přečkat nejen poslední rok a půl, ale i následující měsíce či roky.

Přístup k internetu má dnes každý a prakticky každý umí vytvářet i obsah na něm. Když si jen porovnáme množství odborníků publikujících online a množství lidí, kteří problematice nerozumí a také o tom píší a započítáme do toho algoritmy sociálních sítí, které upřednostňují příspěvky vyvolávající zejména negativní emoce, pak lze očekávat obrovský nárůst dezinformací kolem nás i v budoucnu. A je třeba se na ně připravit.

Myslete proto kriticky. Pokud najdete něco, co ve vás vyvolává emoce, zbystřete. Pokud to až příliš souhlasí s vašim názorem, zbystřete a ověřujte. Pokud možno nesdílejte něco, čemu příliš nerozumíte a vyvolává to v lidech strach. Dezinformace cílí především na základní lidské pudy - útočí na vaše city, bezpečí, rodinu, zázemí apod. Svět většinou není tak senzační, jak nám tvrdí titulky dezinformačních webů. Zůstaňte proto v klidu a více ověřujte než sdílejte.