Nobelova cena za fyziku byla udělena za položení základů současné "umělé inteligence".

Druhý den udílení Nobelových cen přinesl ocenění za přínos v oblasti vývoje strojového učení založeného na neuronových sítích. Na těchto modelech stojí současné aplikace prezentující umělou inteligenci. Nobelovu cenu za fyziku získali dva vědci, John J. Hopfield a Geoffrey E. Hinton.

Umělá inteligence: Technologie měnící svět

V posledních letech snad neexistuje častěji citované téma než umělá inteligence, která postupně, ale jistě, mění všechny oblasti našeho každodenního života. Textové generátory, se kterými lze diskutovat svou práci, tvorba ilustrací a grafiky, retušování fotografií přímo v mobilu – tyto funkce už jsou naprostým standardem, zejména pro mladou generaci.

Je dost pravděpodobné, že se nyní nacházíme na historickém milníku, podobně jako při vynálezu knihtisku. Jakým směrem se bude vývoj dále ubírat, je otázka, na kterou je těžké najít jednoznačnou odpověď. Umělá inteligence nám sice už dnes ulehčuje mnoho rutinních úkolů, ale může také způsobit komplikace, například zahlcení online prostoru generovaným a neověřeným obsahem.

Počátky neuronových sítí

I když se boom umělé inteligence zdá jako novinka, základy pro neuronové sítě byly položeny už v osmdesátých letech minulého století právě oceněnými vědci Hintonem a Hopfieldem. John J. Hopfield objevil způsob, jak ukládat a znovu vytvářet opakující se vzory. Využíval tzv. spiny atomů, a právě těchto spinů využívala celá neuronová síť pro učení a predikci uložených obrazů. Síť tak dokázala rekonstruovat pravděpodobné obrazy na základě vzorů.

Geoffrey Hinton poté navázal na Hopfieldův objev a přišel s Boltzmanovým strojem. Tento stroj rozpoznává charakteristické prvky v zadaných datech. Do systému se zadávají vzory a příklady, které slouží k trénování stroje, například ke klasifikaci obrázků. Pomocí tohoto mechanismu může systém rozpoznat, zda se na obrázku nachází člověk nebo kočka.

Neuronové sítě jako základ umělé inteligence

Tyto zdánlivě jednoduché principy položily základy dnešnímu strojovému učení, které dnes označujeme jako umělou inteligenci. Avšak stále nemluvíme o skutečné inteligenci. Veškeré algoritmy pracují na základě výpočtů pravděpodobnosti a učí se z dat, která získávají z různých zdrojů.

Přečtěte si také kdo získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 2023.