Přesně před 55 lety stanul člověk poprvé na Měsíci

"Malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo." Tuto větu prvního člověka na Měsíci, Neila Armstronga dnes zná zpaměti každé malé dítě. Dnes je to 55 let, kdy modul Eagel přistál na Měsíci a na jeho povrch se vydali první dva lidé - Neil Armstrong a Buzz Aldrin.

Historie létání

Píše se 17. prosinec 1903. Bratři Wrightové provedli svůj první pilotovaný let s letadlem těžším než vzduch poháněným motorem. Orville Wright se udržel ve vzduchu 12 sekund a uletěl 39 metrů. Jeho bratru Wilburovi se povedlo ve vzduchu udržet 59 s, během kterých urazil vzdálenost 279 metrů. Nikoho by tehdy nenapadlo, že tento okamžik se stane počátkem rychlého rozvoje letectví a že už za necelých 66 let se lidé vydají na 384 000 kilometrů vzdálený měsíc.

První let bratří Wrightů, zdroj: NASA

První člověk

První člověk na Měsíci Neil Armstrong se narodil pouze 27 let po prvním vzletu bratří Wrightů, 5. srpna 1930. Již od mala tíhnul k letectví a svůj první pilotní průkaz získal dřív než ten řidičský - v 15 letech. Přesto nejprve sloužil u námořnictva a k letectvu se dal až po vystudování leteckého inženýrství ve svých 28 letech. Zde působil jako zkušební pilot.

Od roku 1962 působil v NASA a roku 1966 provedl společně se Davidem Scottem první spojení dvou těles na oběžné dráze v rámci mise Gemini 8. Jeho druhý let do vesmíru byl současně i jeho posledním, ale tím nejvýznamnějším. Společně s Edwinem "Buzzem" Aldrinem a Michaelem Collinsem se stali posádkou pro misi Apollo 11, která přistála jako první na povrchu Měsíce.

Apollo 11

Armstrong byl velitelem celé mise, Aldrin byl hlavním pilotem lunárního modulu a Collins byl pilotem velitelského modulu, který zůstal kroužit na oběžné dráze Měsíce. Collins tak na povrchu Měsíce, který měl na dosah nikdy nevstoupil a prvními dvěma muži se stali Armstrong a Aldrin. Buzz je také jediným doposud žijícím členem posádky Apollo 11 a 20. ledna 2024 mu bylo 94 let. Collins zemřel 28. dubna 2021 ve věku 90 let a Armstrong zemřel 25. srpna 2012 ve věku 82 let.

Zleva: Neil Armstrong, velitel; Michael Collins, pilot velitelského modulu; Edwin E. "Buzz" Aldrin, pilot lunárního modulu. Zdroj: NavyTimes

Armstrongův příběh je pěkně zpracován ve filmu První člověk z roku 2018. I přes to, že jeho jméno zná celý svět, zůstal Neil skromným člověkem, který nikdy po slávě netoužil a neměl potřebu se veřejně předvádět. I přes to po svém letu absolvoval tour nejen po Spojených státech, ale realizoval i přednášky v Sovětském svazu, který se podařilo v závodech o dobývání kosmu tímto úspěchem poprvé předstihnout.

Cíle projektu

Cílem mise Apollo 11 však nebylo pouze předběhnout Sovětský svaz a proletět se tam a zpět. Posádka nasbírala také vzorky měsíčního povrchu, měřila složení slunečního větru, umístila na jeho povrch odrazové plochy pro přesné měření vzdálenosti Země-Měsíc pomocí laseru, umístila na jeho povrch seisometr a vezla s sebou také televizní kameru. Celá mise tak nasbírala spoustu významných podkladů pro vědecké bádání.

Budoucnost

Posledními lidmi na Měsíci byli Harrison Schmitt a Eugene Cernan s českými kořeny, který vzal na Měsíc nejen Krtečka, ale i českou vlajku a Knihy kosmické od Nerudy. Tento poslední let však proběhl už v roce 1972, tedy před více než 50 lety. Od té doby se na Měsíc již živý člověk nevydal. V roce 2017 byl spuštěn program Artemis, který má za cíl obnovit pilotované lety na Měsíc.

V roce 2022 proběhla úspěšně mise Artemis I v rámci které došlo k nepilotovanému letu lodi Orion na oběžnou dráhu Měsíce a zpět. V roce 2025 by měla posádka mise Artemis II ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch, Jeremy Hansen obletět Měsíc a vrátit se zpět. Konečně v roce 2026 by se měla mise Artemis III vrátit na Měsíc a přistát na jeho povrchu.

Zleva: astronauti NASA Christina Hammock Koch, Reid Wiseman (sedící), Victor Glover (stojící), a astronaut Canadian Space Agency Jeremy Hansen. Zdroj: NASA

Brána do vesmíru

V rámci budoucích misí do vesmíru má vzniknout také mezinárodní vesmírná stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce. Na rozdíl od současné dosluhující Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) by Gateway neměla být trvale obydlená. Bude však sloužit nejen jako laboratoř, ale jako stabilní mezistupeň pro lety na Měsíc a v budoucnu také pro lety na Mars.

Stanice Gateway - model, zdroj: Ig.space

K výročí startu mise Apollo 11 Česká televize připravila i půlhodinový dokument, který doporučujeme shlédnout všem, kteří se zajímají o historii dobývání kosmu.