Zdá se vám toto tvrzení odvážné? Vždyť existuje řada dokumentů, filmů, figurek, her a dalších zdrojů, kde můžeme dinosaury vidět. Jak je možné, že nevíme, jak skutečně vypadali?
Vše co o dinosaurech víme je z fosilních nálezů. Často jen z pár kostí. Právě podle velikostí nalezených kostí můžeme odhadovat to, jak bylo jejich tělo stavěno a jakých velikosti dorůstali. Jen výjimečně se však našla většina kostry dinosaura. Pak se naše představy začínaly opírat o těch pár kostí, které jsme našli a chybějící skládanky jsme doplňovali poznatky o dnešních plazech.
Velkým problémem je také to, že se po tak dlouhou dobu nemůže zachovat tělní pokryv živočichů (chlupy, peří, šupiny), stejně tak jako maso a veškeré měkké tkáně.
Představme si, že by zmizely z našeho světa veškeré fotografie, malby a vůbec obrazové záznamy dnešních labutí. Za 50 000 000 let by pak budoucí paleontologové nalezli několik kostí. Pokud by budoucí paleontologové měli stejné technologie jaké máme my dnes, tak by představa labutí byla jako na obrázku u tohoto příspěvku.
Jednalo by se o opravdu hrůzostrašné tvory, kteří na své pařáty napichují své kořisti. Nikdo by si nepředstavil elegantního bílého opeřeného tvora, který pluje po jezeře. Peří by se totiž nezachovalo, stejně tak jako různé blány apod.
A právě tak je to se současným pohledem na dinosaury. My vůbec netušíme jakými barvami oplývali. A o tom, co měli na povrchu těla můžeme stále jen spekulovat. Stejně tak o tvaru mnoha těl, protože z některých dinosaurů se našlo jen pár kusů kostí, podle kterých se odhady mohou velice lišit od reality.
Dnes už však máme řadu fosilních nálezů, kde se právě povrch těla otisknul do zkamenělin. Víme tak, že mnoho dinosaurů mělo tělo pokryto peřím. Existují hypotézy, že by dinosauři mohli být dokonce barevní jako kolibříci.
No ta představa není tak mimo. Přeci jen právě z dinosaurů se dnešní ptáci vyvinuli. Biologicky patří dnešní ptáci stále mezi plazy do skupiny diapsida, kam patří i krokodýli, hadi apod.
Důležité je i to, že se vyvinuli právě z pozemních dinosaurů a ne z ptakoještěrů, jako by se mohlo na první pohled zdát. Schopnost létat se tak evolučně vyvinula i mnoha větví samostatně. A právě peří pozemních dinosaurů jim k přechodu na vzduch mohlo pomoci.
Abychom byli fér, tak byly nalezeny také otisky dinosaurů, kteří peří neměli. Minimálně ne na celém povrchu těla. Třeba i T-Rexe se uvažuje o tom, že ochmířená byla mláďata a postupné toto ochmíření ubývalo. Předci tyranosaura Rexe už však peří měli. Tak velkému ještěrovi však pravděpodobně k ničemu nebylo a tak postupně vymizelo. Tělo T-Rexe bylo pokryto šupinami.
Je dobré si uvědomit, že dinosauři obývali naši planetu cca 185 000 000 let. Za tu dobu se zde objevila řada různě variabilních a adaptovaných druhů. Pro představu člověk rozumný (my) je na naši planetě pouhých cca 200 000 let. Což je opravdu zanedbatelná doba. Také primáti (kam patří i člověk) jako skupina je druhově opravdu malá oproti škále dinosaurů druhohor.
Uvidíme s jakými poznatky do budoucna přijdou paleontologové a čím novým nás opět překvapí. Určitě máme stále co odkrývat. V současné době probíhá řada expedic na Antarktidu, která je bohatá na fosilní nálezy dinosaurů. Pokud tak přemýšlíte co jít studovat, můžete zvážit právě paleontologii, se kterou se dostanete na opravdu zajímavá místa a přinesete fascinující poznání.