Lidské dětství je výrazně delší než u většiny ostatních živočichů, což vyvolává otázky ohledně evolučních důvodů tohoto jevu. Nedávná studie zkoumala fosilie mladého jedince raného druhu Homo z oblasti Dmanisi v Gruzii, staré přibližně 1,77 milionu let. Analýza jeho zubů odhalila, že tempo vývoje chrupu bylo pomalejší než u tehdejších nelidských primátů, což naznačuje prodlužování období dospívání již v této fázi lidské evoluce.

Tento zpomalený vývoj mohl souviset s potřebou delšího času pro růst mozku a osvojování komplexních sociálních dovedností. Delší dětství by tak poskytovalo mladým jedincům více času na učení a adaptaci, což by bylo výhodné v náročném prostředí a při složitých sociálních strukturách. Tento trend prodlužování dětství mohl hrát klíčovou roli v evoluci lidské inteligence a společenských vazeb.

Zaujalo tě toto téma?

Proč máme o tolik delší dětství než jiní živočichové?