Polovina života v menopauze
Člověk je současně jediným suchozemským savcem, u kterého doba postproduktivního věku dosahuje až 42 % celého života. To velmi kontrastuje s našimi evolučně nejbližšími příbuznými, šimpanzi, kteří v postproduktivním věku tráví pouhá 2 % života. Množit se tak mohou prakticky po celý svůj dospělý život. Ono je to i evolučně poměrně výhodné plodit potomky po celý život. Proč se tedy menopauza vyvinula?
Výhody
Přesné příčiny se stále hledají, ale nejpravděpodobnější teorie pracují s variantou, že hlavním benefitem je možnost, aby se babičky staraly o potomky svých dětí - vnoučata. Tím se sníží náklady na výchovu nových potomků pro mladé matky a současně starší ženy, pro které by v tlupě již nebylo místo a byly by vytlačeny mladšími a silnějšími jedinci se tak našlo vzájemně prospěšné uplatnění.
Energeticky je mnohem výhodnější, aby se starší jedinci spíše staraly o potomky svých potomků než o své vlastní, kde by museli na jednom území soupeřit s mladšími sokyněmi. Symbióza je holt silnější a užitečnější než kompetice. A tím, že starší ženy již další vlastní děti mít nemohou, mají prostor pomáhat a současně zaujmout nové místo ve společnosti.
Srovnání s životem v oceánu
Jelikož lidé jsou jedinými primáty s menopauzou, tak nám chybí srovnání mezi populacemi. Nyní nám ale může pomoct výzkum na skupině kytovců - malořád ozubení. Sem spadají například kosatky. Zde se vyvinula menopauza minimálně čtyřikrát nezávisle na sobě u pěti druhů: kulohlavec Sieboldův (Globicephala macrorhynchus), kosatka černá (Pseudorca crassidens), kosatka dravá (Orcinus orca), narval jednorohý (Monodon monoceros) a běluha severní (Delphinapterus leucas).
Nová studie ukázala, že evoluční vývoj menopauzy u velryb byl obdobný jako u lidí. Prodlužovala se délka života bez prodloužení doby reprodukce. Také bylo pozorováno, že starší samice velryb se již nereprodukují ve stejné době jako jejich dcery a přesto tráví čas se svými vnuky a podílejí se na péči o ně.
Shrnutí
Studie ukazuje, že přítomnost babiček ve stádě kytovců umožňovala zvýšenou péči o mláďata, dělení se s mláďaty o jídlo, předávání svých ekologických znalostí, pokud bylo jídla nedostatek. A naopak byla pozorována korelace, že pokud ve stádě ubylo babiček, pak se zvýšila i úmrtnost mladých potomků.
Příroda je velmi bohatá a plná fascinujících a překvapivých jevů. Metody, které se ji však osvědčí neváhá vyvíjet i u mnoha druhů nezávisle na sobě. Otázkou je, jaký bude další vývoj u lidí, kde se vlivem společnosti již role prarodičů do jisté míry opět vytrácí.
Zdroje k hlubšímu bádání
The evolution of menopause in toothed whales
Longevity among hunter‐gatherers: a cross‐cultural examination
The evolution of prolonged life after reproduction.
Postreproductive lifespans are rare in mammals.
Reproductive aging patterns in primates reveal that humans are distinct.