Proč mají lidé a kosatky menopauzu? Vyskytuje se i u jiných savců?
Většina živočichů je po dosažení pohlavní dospělosti schopna se rozmnožovat až do konce svého života. Výjimkou jsou však nejen lidé, ale také draví zástupci velryb. Proč se právě u nás a u kytovců vyvinula menopauza? K čemu je dobrá?
Polovina života v menopauze
Člověk je současně jediným suchozemským savcem, u kterého doba postproduktivního věku dosahuje až 42 % celého života. To velmi kontrastuje s našimi evolučně nejbližšími příbuznými, šimpanzi, kteří v postproduktivním věku tráví pouhá 2 % života. Množit se tak mohou prakticky po celý svůj dospělý život. Ono je to i evolučně poměrně výhodné plodit potomky po celý život. Proč se tedy menopauza vyvinula?
Výhody
Přesné příčiny se stále hledají, ale nejpravděpodobnější teorie pracují s variantou, že hlavním benefitem je možnost, aby se babičky staraly o potomky svých dětí - vnoučata. Tím se sníží náklady na výchovu nových potomků pro mladé matky a současně starší ženy, pro které by v tlupě již nebylo místo a byly by vytlačeny mladšími a silnějšími jedinci se tak našlo vzájemně prospěšné uplatnění.
Energeticky je mnohem výhodnější, aby se starší jedinci spíše staraly o potomky svých potomků než o své vlastní, kde by museli na jednom území soupeřit s mladšími sokyněmi. Symbióza je holt silnější a užitečnější než kompetice. A tím, že starší ženy již další vlastní děti mít nemohou, mají prostor pomáhat a současně zaujmout nové místo ve společnosti.
Srovnání s životem v oceánu
Jelikož lidé jsou jedinými primáty s menopauzou, tak nám chybí srovnání mezi populacemi. Nyní nám ale může pomoct výzkum na skupině kytovců - malořád ozubení. Sem spadají například kosatky. Zde se vyvinula menopauza minimálně čtyřikrát nezávisle na sobě u pěti druhů: kulohlavec Sieboldův (Globicephala macrorhynchus), kosatka černá (Pseudorca crassidens), kosatka dravá (Orcinus orca), narval jednorohý (Monodon monoceros) a běluha severní (Delphinapterus leucas).
Nová studie ukázala, že evoluční vývoj menopauzy u velryb byl obdobný jako u lidí. Prodlužovala se délka života bez prodloužení doby reprodukce. Také bylo pozorováno, že starší samice velryb se již nereprodukují ve stejné době jako jejich dcery a přesto tráví čas se svými vnuky a podílejí se na péči o ně.
Shrnutí
Studie ukazuje, že přítomnost babiček ve stádě kytovců umožňovala zvýšenou péči o mláďata, dělení se s mláďaty o jídlo, předávání svých ekologických znalostí, pokud bylo jídla nedostatek. A naopak byla pozorována korelace, že pokud ve stádě ubylo babiček, pak se zvýšila i úmrtnost mladých potomků.
Příroda je velmi bohatá a plná fascinujících a překvapivých jevů. Metody, které se ji však osvědčí neváhá vyvíjet i u mnoha druhů nezávisle na sobě. Otázkou je, jaký bude další vývoj u lidí, kde se vlivem společnosti již role prarodičů do jisté míry opět vytrácí.
Zdroje k hlubšímu bádání
The evolution of menopause in toothed whales
Longevity among hunter‐gatherers: a cross‐cultural examination
The evolution of prolonged life after reproduction.
Postreproductive lifespans are rare in mammals.
Reproductive aging patterns in primates reveal that humans are distinct.
Posted in Člověk, Příroda on Mar 15, 2024.
Published by: Pavel Daněk