Želvy nejsou jen pomalí a neteční tvorové, jak si je často představujeme. Nová studie britských vědců ukazuje, že dokážou prožívat nálady podobné těm lidským – včetně optimismu či úzkosti. Výzkum červenonohých želv z univerzity v Lincolnu zásadně mění pohled na to, jak vnímáme emoce u plazů.
Když želva znejistí
Vědci z univerzity v Lincolnu zkoumali patnáct červenonohých želv (Chelonoidis carbonaria), aby zjistili, zda tito plazi dokážou prožívat nálady podobně jako savci nebo ptáci. Použili takzvaný kognitivní test zaujatosti, který se běžně používá při výzkumu emocí u jiných živočišných druhů.
V praxi šlo o to, že želvy se měly rozhodnout, jak zareagují na nejasnou situaci – například když jim vědci ukázali misku na neobvyklém místě, kde se někdy objevuje potrava a jindy ne. Optimističtěji naladěná želva se k ní vydala rychleji, zatímco pesimističtější jedinec váhal.
Ukázalo se, že želvy žijící v podnětnějším prostředí – tedy tam, kde mají více prostoru, úkrytů a předmětů k prozkoumávání – se chovaly optimističtěji. Rychleji přistupovaly k nejednoznačným podnětům a projevovaly menší úzkost v nových situacích.
Želvy, které mají „dobrou náladu“
Vědci zkoumali také úzkostné chování. Želvy vystavovali novým předmětům nebo neznámému prostředí a sledovali, jak reagují. Jedinci, kteří v kognitivních testech působili optimističtěji, byli v těchto situacích klidnější a méně váhaví.
To naznačuje, že i plazi mohou prožívat dlouhodobé náladové stavy – tedy nejen okamžité reakce na okolí, ale trvalejší emocionální naladění. Podobné stavy už vědci dříve popsali u savců či ptáků, ale u plazů se dosud jasný důkaz nenašel.
Profesor Oliver Burnman z univerzity v Lincolnu k tomu uvedl, že výsledky „představují zásadní posun v našem chápání toho, co plazi skutečně prožívají“.
Co to znamená pro chov zvířat
Tato zjištění mají význam i pro péči o zvířata v zajetí. Pokud mohou želvy prožívat nálady a emoce, pak prostředí, ve kterém žijí, zásadně ovlivňuje jejich duševní pohodu. Podnětné prostředí – s úkryty, různými teplotami nebo možností pohybu – může zlepšit jejich celkový psychický stav.
Profesorka Anna Wilkinson, odbornice na zvířecí kognici, upozorňuje, že podobné poznatky jsou důležité i pro zákony o ochraně zvířat. Britský zákon o cítících bytostech z roku 2022 uznává, že zvířata mohou prožívat pocity, a tato studie nyní přináší konkrétní důkaz, že to platí i pro plazy.
Od „chladných“ plazů k cítícím tvorům
Po desetiletí se mělo za to, že plazi se řídí pouze instinkty a jejich chování je čistě mechanické. Nový výzkum však tento pohled vyvrací. Želvy zřejmě nejsou bezcitní tvorové s prázdným pohledem, ale živočichové s vlastními emocemi a náladami.
Jak shrnují autoři studie, jejich práce „výrazně rozšiřuje naše poznání o schopnosti plazů prožívat emoce a o tom, jak tyto stavy vznikly během evoluce“.
