Jak působí alkohol na člověka?

O škodlivých účincích dlouhodobého a nadměrného pití alkoholu jste už pravděpodobně četli mraky článků. Proto jsme se rozhodli tento článek pojmout trošku jinak a podívat se na to, jaká je cesta alkoholu lidským tělem a co přesně v něm vlastně vyvádí.

Téma pro vás vybral náš patron Filip Procházka. Pokud se vám náš projekt líbí, můžete nás podpořit i vy.

Nyní k tématu. Alkohol patří mezi drogy s opravdu rychlým nástupem účinku. Do několika málo minut se dostává i do krevního řečiště. Jak rychle, to záleží především na předchozí stravě. Čím tučnější jídlo a čím větší množství jste měli, tím pomaleji se alkohol do těla dostane. Nicméně do krve se v minimálním množství dostává už skrze sliznice v ústech. Něco málo ze žaludku a hlavní část (cca 80 %) se do krve dostává ze střev společně s vodou a živinami.

Rychlost vstřebávání alkoholu lze ovlivnit, rychlostí pití případně jídlem, které si před konzumací alkoholu nebo během něj dáme. Jakmile jej však dostaneme do těla, tak rychlost jeho odbourávání už ovládat neumíme. S krví se alkohol dostává prakticky ke všem orgánům lidského těla. Na jeho odbourávání pak pracují zejména ledviny a játra. Ve chvíli, kdy překročíme rychlost tohoto odbourávání, začneme se cítit opilí.

Alkohol je totiž ve skutečnosti označován jako takzvaný neurotoxin – tedy látka, negativně ovlivňující nervovou soustavu. I na zobrazovacích metodách jako je nukleární magnetická resonance (NMR) lze vidět rozdíly v mozku notorického alkoholika a abstinenta.

Jedním z receptorů, na které se váže jsou receptory NMDA, které se vyskytují v hipokampu, mozkové kůře, méně ve striatu, Varolově mostu a míše. Tyto receptory hrají významnou úlohu při učení se a tvorbě paměti. To je jeden z důvodů, proč nám vznikají “okna” při nárazovém nadměrném pití alkoholu. Alkohol totiž zastaví funkci těchto receptorů (takzvaně je inhibuje).

Při konzumaci alkoholu je třeba brát zřetel, že i nárazové pití alkoholů má negativní vliv na tělo. Pozor je třeba si dávat zejména v zimních měsících, kdy často pijeme tvrdší alkohol takzvaně “na zahřátí”. Po jednom panáku se sice cévy stáhnou a vnitřně nás to zahřát může. Nicméně jde jen o pocit. Doporučujeme si tak raději dát skleničku horkého alkoholu. A u té skleničky zůstat. Při vyšší dávce (i dva panáky) totiž dochází naopak k rozšíření cév a tím i vyšší výměnu tepla těla s okolím. Tedy místo zahřátí teplo naopak ztrácíte a navíc díky otupění nervového systému si to často nebudete ani uvědomovat. Je tak lehké se podchladit.

Jaký má alkohol dlouhodobý vliv se dozvíte v článku, který přikládáme do komentářů k příspěvku. Přikládáme také článek s celkovým působením na lidské tělo.

Doufáme, že jste se dozvěděli něco nového. Budeme rádi, když naši tvorbu a činnost podpoříte na našem Patreonu a budete tak moci v budoucnu rozhodovat i o dalších tématech, která vás zajímají víc.

Zdroje k hlubšímu bádání

„Místo mozku z piva kostku“ – co je na tom pravdy?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *