Právě se koukáte na snímek pořízený teleskopem Gregor. Když se podíváme ke Slunci pouhým okem, tak na první pohled vypadá naprosto klidně a stabilně. Ve skutečnosti se jedná o obrovsky dynamický systém, který se neustále mění.
Skvrny na Slunci, které teleskop dokáže zachytit vypadají jako díra do hvězdy samotné. Nicméně se jedná spíše o anomálii v magnetickém poli Slunce. Jsou to velmi magneticky silná místa, ze kterých vycházejí siločáry, které se rovnou i vracejí. Tak vzniká vzor, který vidíte na snímku.
Černé se tyto skvrny zdají jen kvůli nastavení senzorů. Jedná se o chladnější místa na slunci, která září o něco méně, ale v kontrastu s jasným zbytkem slunce se jeví černé. Kdybychom tento kousek materiálu vytáhli mimo slunce a upravili citlivost snímače tak, aby hmota byla vidět, zářila by v oranžovém spektru (na rozdíl od bílého Slunce).
Sluneční skvrny jsou viditelné i pouhým okem. Pokud se na slunce budete dívat skrze svářečské brýle, můžete spatřit drobné tečky na jeho povrchu. Naše oko totiž také upraví citlivost vnímaného světla podle okolí.