Pokud jste někdy měli možnost spatřit kolibříka na vlastní oči, mohli jste si všimnout, že jednotlivé části se zbarvují vždy trošku jinou barvou. Peří, které má tuto schopnost se nazývá měňavé.
Pestrobarevnost peří a jeho postupnou změnu zbarvení však nemá na starosti žádný pigment (žádná fyzická barvička). Ten sice v peří je, ale nemůže tak pohotově měnit svou koncentraci a tím i barvu. Peří má především tu schopnost, že světlo, které dopadá na jeho povrch láme a rozptyluje do různých směrů. Z některé strany se tak peří může zdát v daném místě modré a z jiné strany zase zelené.
Měňavé peří mají částečně třeba kachny a nebo samečci pávů ve svém ocasu. Proč jsou ale kolibříci mnohem pestřejší? No můžou za to právě organely, ve kterých mají uložený svůj pigment. Takzvané melanozomy. Hlavním faktorem zde je ale tvar melanozomů. Ten je u většiny ptáků podlouhlý a plný pigmentu. U kolibříku je však kulatý a zploštělý a obsahuje spoustu vzduchových bublin. Právě takovéto velice strukturované prostředí zapříčiní větší míru lámání světla a tím dokáže odrazit jednotlivé barvičky do více směrů a bílé světlo více rozptýlit do okolí.
Nejnovější poznatky z průzkumů fosilií dinosaurů poukazují na to, že i někteří z těchto dávných tvorů mohli mít peří a mezi ně mohlo patřit i právě i to měňavé. Není to nijak překvapující, vzhledem k tomu, že ptáci se vyvinuli právě z těchto ještěrů a ptakoještěrů. Nicméně se v budoucnu možná dočkáme barevnějšího remaku Jurského parku i s několikametrovými ochmýřenými potvůrkami.
Další čtení
Pravěká zvířata: Dinosauři s lesklým peřím
Proč jsou kolibříci tak barevní: Možná mají peří jako dinosauři
