Vorvani spolu komunikují, aby unikli rybářům. Dokáží se vyhnout až polovině útokům lidí.

Tento “nový” poznatek není ani tak zcela novinkou, jako spíše výsledkem nové studie zkoumající záznamy 🛳 velrybářských lodních deníků 📜 za poslední dvě století.

Lidé si často lámali hlavu proč se velryby 🐋 nechají lovit, když se řadí mezi jedny z nejinteligentnějších stvoření na světě. Odpověď je jednoduchá. Lovit se nenechali.

Ze záznamů se ukázalo, že úspěšnost lovu velryb během pár let od jeho odstartování klesla o 58 %. To poukazuje na fakt, že velryby 🐳 mezi sebou začali sdílet informaci o tom, co se děje a ze svých chyb při prvním setkání s našim druhem 👨‍🦳👩‍🦳 se dokázali rychle poučit.

Do 19. století byly prakticky jedinými predátory vorvaňů obrovských kosatky. I proti těm se naučili kolektivně bojovat a bránit. Nicméně strategie, která fungovala proti podmořským predátorům člověku naopak usnadnila jejich lov. Museli si tak vyvinou nové mechanismy obrany i proti lidem.

Místo zaujímání kruhové formace, která byla účinná proti kosatkám se vorvani rychle naučili plavat směrem proti větru, který lodím ⛵️ v 19. století znemožňoval skupinu vorvaňů dohnat.

Nyní však proti současným lidským technologiím 🚢 tito kytovci nemají příliš šancí. Oceány jsou obrovským tempem devastovány rybolovem, znečištěním a provozem samotným. 🛳⛴🚤🛥 Velrybám tak hrozí nedostatek potravy, nebezpečí srážky s lodí či největším problémem pro ně je i zvukový smog, se kterým toho příliš udělat nemohou.

Zdroje k hlubšímu bádání

Adaptation of sperm whales to open-boat whalers: rapid social learning on a large scale?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *