Pokud jste vášnivými matematiky jistě vám neuniklo, že dnes je mezinárodní den čísla pí. Datum bylo určeno anglickým zápisem 3/14, což jsou první tři číslice čísla pí. Pokud jste si již vychutnali koláč či dort s nápisem 3,14, tak by vás mohlo zajímat, že 14. března je významné datum pro svět vědy i z dalších důvodů.
14. března 1879 se narodil pravděpodobně nejslavnější fyzik v historii lidstva. Jeho příjmení se stalo synonymem pro geniálního člověka i mezi laickou veřejností. Jedná se o Alberta Einsteina.
Lidem se zapsal do pamětí především svou speciální teorii relativity nebo notorický známým vztahem mezi hmotností, rychlostí světla a energii E = mc². V roce 1921 mu byla udělena Nobelova cena za celkový přínos teoretické fyzice, hlavním důvodem byl ale popis tzv. fotoelektrického jevu. Zajímá vás některý z těchto objevu více? Napište nám do komentářů a my vám jej vysvětlíme v budoucím článku.
Vzhledem k jeho židovskému původu ho v Německu během nástupu Hitlera nečekala světlá budoucnost a byl nucen emigrovat do Spojených států. Nacističtí vědci se pak snažili o diskreditaci jeho práce a fyzici, kteří navazovali na Einsteinův výzkum byli pronásledováni. Bohužel ani v Americe se Einsteinovi nedostalo příznivého přístupu. Byl neustále pod dohledem FBI, která mu kontrolovala i odpadky. Zemřel 18. dubna 1955 ve věku 76 let.
Druhý významný 14. březen proběhl přesně před třemi lety. Bohužel pro mnohem smutnější událost. Tohoto dne nás opustil další vynikající teoretický fyzik Stephen Hawking. I přes to, že tento člověk nikdy Nobelovu cenu nezískal, byl obrovským přínosem pro celý svět fyziky. A to nejen svou prací, ale i popularizací vědy, kterou mnoho vědeckých poznatků prezentoval široké veřejnosti. Jeho Stručnou historii času četly miliony lidí po celém světě.
Jeho práce byla založena právě na Einsteinově teorii relativity. Konkrétně svůj život zasvětil studiu černých děr a s nimi spojeným gravitačním singularitám. Teoreticky předpověděl Hawkingovo záření (tepelné záření emitované černými děrami). Jako první se zabýval kosmologickou teorií, která by vycházela ze sjednocení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky.
Ani jeho život nebyl snadný. Již během studií mu byla diagnostikována amyotrofická laterální skleróza (ALS). Možná si pamatujete někdejší trend Ice Bucket Challenge, který měl upozornit právě na vážnost této nemoci. Na tuto nemoc neexistuje žádná účinná léčba a pacienti většinou do 4 let po diagnóze umírají.
Stephen měl trošku štěstí v neštěstí, jelikož ho stihla mírnější forma této nemoci. I přes to přišel o schopnost se pohybovat a zůstal paralyzován a uvězněn ve vlastním těle. Po čase bohužel přišel i o hlas a s komunikací mu musel pomáhat speciální přístroj. Pacienti s touto nemocí jsou sice plně paralyzování nicméně mentálně jejich mozek funguje naplno. I proto se mohl dál věnovat své práci teoretického fyzika. Náš svět pak opustil pouhý rok před prvním vyfotografováním černé díry ve věku také 76 let.
Oba tyto vědce spojuje nejen 14. březen, věk, kterého se dožili, přínos fyzice a vědě obecně, ale i to, že se jednalo o velmi silné osobnosti naší historie. Proto si zaslouží zůstat v naši paměti. I po své smrti zůstávají inspirací pro mnoho začínajících i stávajících vědců a jsou hrdiny pro řadu běžných lidí. Tímto jim děkuji za jejich celoživotní práci! 
