Vampýrovka hlubinná bývá někdy přezdívaná také jako upíří chobotnice. A to i přes to, že se nejedná o chobotnici a ani nikomu nesaje krev. Přezdívka byla dána pouze na základě jejího strašidelného vzezření.
Ve skutečnosti se jedná o samostatný řád žijící v hloubkách od 700 m do 2,5 km. Zajímavé je, že v tomto prostředí je ve vodě rozpuštěno minimum kyslíku. Tito tvorové jsou tak adaptováni tak, aby přežili i s tímto minimem.
Jak poukázal výzkum českých vědců vampýrovky jsou skutečnými živoucími fosiliemi, které se nezměnily už po více než sto milionů let. Právě vědci z Univerzity Karlovy zkoumali a porovnávali fosilie z doby přes 120 000 000 lety a zjistili, že i tehdy se vampýrovky vyskytovaly ve hloubkách okolo 500 metrů. Za celou svou existenci se během těchto let prakticky nezměnily a vypadaly i chovaly se naprosto stejně i přes 120 miliony lety. Pro srovnání, člověk dnešního typu je na Zemi cca 200 – 300 tisíc let.
Pravděpodobně tohle jim umožnilo přežít až do dnešní doby a odolat i masivnímu vymírání po nárazu meteoritu před 66 miliony lety (období, kdy vyhynula většina suchozemských druhů včetně obřích dinosaurů). Klima v takto velkých hloubkách se totiž prakticky nezměnilo.
I přes svůj děsivý vzhled se vampýrovky živí organickými zbytky padajícími na dno oceánu z vyšších vrstev. Těmto zbytkům se říká také mořský sníh. Obsahuje zejména výkaly, plankton a mrtvé zbytky živočichů.
Líbí se vám tento článek? Přispějte nám na další provoz a staňte se našimi patrony. Ceníme si každé podpory.
