Který živý tvor ze Země se jako první vydá ke hvězdám? Člověk to nebude!

Už si trošku připadám, že tato stránka se pomalu ale jistě stala fanklubem želvušek. Píšeme o nich s nadšením častěji než o lidech samotných.

Nicméně musíte uznat, že želvušky jsou opravdovými supertvory. A právě ony budou zřejmě prvními organismy, které trvale opustí Zemi a začnou osidlovat nová území. Jejich schopností totiž je přežít naprosto extrémní podmínky. Odolávají mrazu i horku (Teploty od -273 °C do +150 °C pro ně není žádný problém) navíc disponují štítem proti UV záření.

Není tak divu, že se v budoucnu právě ony nejspíše stanou prvními kolonizátory nových světů. Otázkou je jakými způsoby se budou plavit vesmírem.

Mise Voyager sice ukázali, že jsme schopni se dostat pomocí našich technologií za hranice Sluneční soustavy. Nicméně cesta tam trvala 40 let a kdybychom tímto tempem putovali k nejbližší hvězdě, tak by cesta trvala přes 80 000 let. Klasické chemické pohony tak nebude možné použít.

Nové návrhy vědců proto chtějí “motory” nechat na Zemi nebo na Měsíci, zatímco loď poletí vesmírem bez nich. Takto by budoucí vesmírná loď mohla dosáhnout rychlosti 20 – 30 % rychlosti světla. Nejbližší hvězdy by tak dosáhly za cca necelých 20 let. Zdá se vám to podivné?

Celým “motorem” takové lodi by byla totiž soustava laserů umístěných právě na Zemi nebo pravděpodobněji na Měsíci. Ty by poháněly loď s želvuškami na palubě podobně jako vítr pohání plachetnici na Zemi. Fotony se prostě opřou do plachet vesmírné lodi.

O želvuškách navíc víme už dnes, že zvládli stav hybernace v extrémních podmínkách i 30 let a byly následně schopny života. Myšlenka laserového pohonu není ničím novým. Přišel s ní už slavný Stephen Hawking a už brzy se snad dočkáme její realizace.

Nicméně plavidlo vhodné pro člověka by takto urychlit laserem možné nebylo. Plavidlo by mělo mít pouze několik gramů. Což pro přepravu želvušek vůbec nevadí. Kromě nich se uvažuje také o háďátkách, které mají velmi podobné vlastnosti. Ty dokonce přežily havárii raketoplánu Columbia. Ale proč bychom vůbec chtěli posílat tyto tvorečky vesmírem? Co nám to přinese?

Vědci chtějí pomocí senzorů studovat vliv cestování blížící se rychlosti světla na živé organismy – na jejich fyziologii, metabolismus, stárnutí apod. Vliv právě na tyto živé organismy by bylo možné do budoucna aplikovat na člověka a věděli bychom, na co se připravujeme.

Je fascinující, kam se výzkum ubírá a těšíme se jaké nové poznání nám přinese.

Zdroje k hlubšímu bádání

Interstellar space biology via Project Starlight

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *