Když jsem se v patnácti rozhodovala, co dál dělat, koukání delfínicím 
pod sukně byla jasná volba. Tedy, stát se mořskou bioložkou jsem chtěla říct. I tak mohl vypadat kariérní start dvou bioložek Patricie Brennan a Dary Orbach.
Právě ony se zaměřily na zkoumání anatomie delfíni vagíny. 
Vyzkoumaly například to, že si delfíní samičky schopné uschovat sperma od několika různých partnerů a později si dokonce vybrat to ideální.
Mimo to se zaměřily také na výzkum delfíního klitorisu. Ten je silně prokrvován a inervován. To naznačuje tomu, že si delfíni samičky sex užívají obdobně jako lidské ženy. Tato vlastnost byla pozorována zejména u inteligentnějších živočišných druhů jako je člověk nebo šimpanz bonobo. 
Většina jiných druhů je k sexu hnána zejména pudově a ne pro zábavu.
Nejsme tedy jediným živočišným druhem, který si sex užívá, jak udává i řada učebnic. Delfíní skákaví se tak sexu oddávají i několikrát denně. Sex je sice velmi krátký (pár vteřin), ale o to častější a různorodější.
Řada druhů (dříve i člověk) využívá sex jako formu relaxace a upevňování společenských vztahů. 
U člověka toto vymizelo zejména s příchodem konzervativnějšího náboženství, které toto označilo za tabu a ve společnosti se o sexu prakticky přestalo mluvit, natož jej provozovat pro zábavu a relax. 
Také není pravda, že by homosexualita 
byla jen lidskou záležitostí. Právě u delfínu nebo i šimpanzů dochází běžně i k homosexuálnímu styku. V přírodě je hlavní se odreagovat a utužovat vztahy, je jedno s kým.
