Pokud chce lidstvo opustit tepelné elektrárny, bude se muset naučit lépe hospodařit s energií. Solární i větrné elektrárny totiž dodávají energii v závislosti na počasí a nemůžeme si diktovat, kdy dodáme do sítě větší množství energie a kdy nižší. Tyto výkyvy v síti zatím dokážeme bez problému kompenzovat činností jaderních a tepelných elektráren, kde sami regulujeme množství vyrobené elektřiny. To však není ekologicky nejčistší varianta.
Pokud v budoucnu převáží energie z obnovitelných zdrojů, budeme si muset zvyknout na výkyvy a na to, že přes den bude energie levnější a v noci naopak dražší (v případně pokrytí střech solárními zdroji). Tyto výkyvy by mohly kompenzovat jiné zelené alternativy.
V Číně a Austrálii pracují na systému, který bude využívat přebytků energie přes den a ukládat ji do vzduchu. Ano, čtete správně. V době, kdy bude slunce svítit maximálně a síť bude dodávat více energie než dokážeme odebírat, tak se začnou pohánět kompresory, které budou ukládat stlačený vzduch do vzduchových komor. V době, kdy bude zataženo a do sítě bude dodáváno méně energie než je její spotřeba se může tento stlačený vzduch použít na pohánění generátorů elektřiny a takto vytvořená vzduchová „baterie“ může dodat do sítě chybějící množství energie.
Čína i Austrálie využívají pro sklad stlačeného vzduchu jeskynní komplexy, kam lze ukládat obrovské množství energie. Počítá se s uskladněním až 1 GWh energie u čínské verze a Australani míří k uložení až 1,5 GWh.
Hlavní problém v současném řešení vidím to, že aby se zvýšila účinnost této „baterie“, tak se vzduch vyháněný z jeskyně zahřívá spalováním, což zvýší jeho expanzi. Tohle háže stín na ekologickou stránku celého projektu. Ale doufám, že je jen otázkou času, kdy se i tento problém vyřeší jinou zelenější metodou.
