Byla vyvinuta nanočásticová vakcína proti chřipce typu B! A ne, nanočástice nejsou mikročipy!

Obrana proti virům je vždy velmi náročná. Je to dáno rychlým životním cyklem viru a především způsobem jeho rozmnožování. Virus po vniknutí do buňky předá buňce svou DNA/RNA – tedy genetickou informaci. Buňky jsou zvyklé podle genetické informace vyrábět proteiny, ze kterých staví celý organismus. Genetická informace je tak vlastně recept či návod na stavbu těla.

Virus tak buňce ukáže recept na stavbu nových virových částic. Buňka podle tohoto receptu začne vytvářet tisíce nových virů dokud sama nepraskne a nevypustí tyto viry do svého okolí. Celý proces se takto opakuje znovu a znovu. To je důvod proč vzniká virové onemocnění – viry nám likvidují naše vlastní buňky, které fungují pouze jako dočasná továrna na nové viry a pak umřou.

V každé takové masové výrobě dochází k chybám. Produkce virů není výjimkou. Při čtení a replikaci DNA či RNA dochází k chybám a ty způsobí to, že se třeba na povrchu viru objeví protein, který má jiný tvar a jinou funkci. Tím vznikne nová varianta viru. Čím více se virus šíří, tím větší šance je na vznik těchto chyb.

Většina vakcín míří na to, že naučíme náš imunitní systém jak vypadá nějaká struktura na povrchu viru a naše imunitní buňky tak rozpoznají a zlikvidují virus dřív než se začne ve velkém množství množit v organismu. Problém je, že proteiny, na které vakcíny míří jsou právě ty části, které se nejrychleji mění a tak vakcína nemá takovou dlouhodobou účinnost – zvláště u rychle mutujících virů jako je chřipka.

Navíc u chřipky typu B existuje také více variant. Vědci se tak zaměřili na syntézu proteinových nanočástic, které ukážou imunitnímu systému stabilní části (které nemutují příliš rychle) viru. Účinnost vakcín by se tak mnohonásobně prodloužila.

Ke schválení na lidech je však stále dlouhá cesta. Zatím byla vakcína otestována na buněčných liniích a na myších. Zde se otestovala biologická nezávadnost, odbouratelnost a účinnost.

Následovat budou klinické testy, které se mohou protáhnout na několik let. Cílem studie je také vytvořit univerzální vakcínu jak proti chřipce typu A tak proti typu B. Jednalo by se o vakcínu obsahující nanočástice struktur obou typů viru.

Bohužel očekáváme, že antivax komunita opět přijde s řadou konspiračních teorií, které budou i přes účinnost vakcín způsobovat úmrtí dalších statisíců až milionů lidí.

Zdroje k hlubšímu bádání

Layered protein nanoparticles containing influenza B HA stalk induced sustained cross-protection against viruses spanning both viral lineages

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *