Zvláště během posledních let během celosvětové pandemie COVID-19 jsme byli svědky zajímavého fenoménu. Lidé, kteří byli nejradikálnější proti vědeckému konsenzu, tak si o sobě mysleli, že toho mají nastudovaného opravdu hodně, ale reálně neměli o dané problematice žádné reálné znalosti.
Studie (odkaz níže) se zabývala několika fenomény, u kterých existuje silný vědecký konsenzus (shoda mezi odborníky na dané téma), ale přesto se ve společnosti hojně objevují názory, které s tímto vědeckým konsensem nesouhlasí.
Jednalo se o témata: změna klimatu, geneticky modifikované organismy, velký třesk, evoluce, jaderná energie, očkování, covid-19 a homeopatická medicína.
Tato studie popsala, že výše zmíněný fenomén se objevuje napříč většinou témat. Odpůrci vědy jsou si prostě jisti svými znalostmi, které jsou často bohužel opravdu mizivé. A čím je člověk radikálnější, tím méně skutečných znalostí měl, ale tím víc byl přesvědčen o tom, že problematice rozumí.
Výjimkou byla témata evoluce, velký třesk a změna klimatu, kde se odrážela výrazně politická příslušnost (liberálové byli více v souladu s vědci u změny klimatu) nebo náboženská víra, která zase ovlivnila především zbylá dvě témata mnohem více než sebejistota a nedostatek pokory odpůrců.
Úlohou vědců není jen bádání a objevování nového, ale také předávání informací a vzdělávání veřejnosti. To se bohužel moc neděje, i když řada vědců působí jako popularizátoři vědy, tak zdaleka nemají potřebný dosah. Nedostávají příliš prostoru v massmediích apod. A novináři, kteří se snaží přelouskat vědecký článek a zpracovat ho pro lidi snadno udělají chybu, která může vést k nedůvěře ve vědce samotné.
Podle autora studie by bylo cestou přenastavení společenských norem. V Japonsku lidé neměli problém s nošením roušek, protože se společensky očekávalo, že ji budou lidé nosit a byl vytvářen na lidi společenský tlak, aby byli v souladu s vědeckým konsensem.
Ale právě přenastavení těchto sociálních norem je extrémně těžké. Ideální by bylo, aby lidé uměli pracovat s informacemi a byli schopni a především ochotni si dohledat potřebné informace vždy sami na relevantních místech. Jak toho docílit je ale neméně těžká otázka. A možná méně reálná než změnit společenské normy.
Jak byste probudili důvěru ve vědu ve společnosti vy?
Zdroje k hlubšímu bádání
Knowledge overconfidence is associated with anti-consensus views on controversial scientific issues
