To, že děje ve filmech jsou často dosti zkreslené asi nikoho nepřekvapí. Filmy musí být akční, mít spád a být cool. Některé věci ve filmech však mohou vytvářet dojem, že to tak skutečně funguje. Pojďme se dneska podívat na nejčastější chyby při zobrazování vědeckého výzkumu a postupů.
Naprostou klasikou je, že vědec musí mít vždy laboratorní plášť. No popravdě, ten je vhodný zejména pokud děláme s látkami, které mohou být škodlivé při kontaktu s kůží. Mnohem častěji se setkáte s pohodlnějším oblečením ve formě bílých kalhot a bílého trika. Plášť může být překážkou zejména při manipulaci s drobnějším materiálem a proto jej využívají zejména chemici.
Zkumavky plné barevných tekutin! Barvičky musí být. Líbí se dětem, ale i dospělým. Sám mám na svých streamech na Twitchi (odkaz v komentářích) za sebou zkumavky s barevnými tekutinami, protože je to krásná dekorace (některé dokonce svítí). Nicméně většina tekutin, se kterými člověk v laboratoři reálně pracuje je průhledná. Nicméně existují analýzy, kde se využívá pro měření koncentrace produktu míra zabarvení kapaliny. Pokud už tedy pracujeme s něčím barevným, tak často máme sérii zkumavek stejné barvy (maximálně s různými odstíny). Málokdy pracujete současně s více barvami.
Vědec se koukne do mikroskopu a zjistí, kdo je vrah, včetně jeho adresy, místa aktuálního pobytu jeho babičky a jméno domácího mazlíčka. Hmmm ne, mikroskopy nejsou kouzelné. Je to pouze obrovská lupa, která nám zvětší struktury kolem nás. Využívá se hojně v biologických oborech pro pozorování růstu bakterií, buněčných kultur apod. Případně pro pozorování struktur uvnitř i vně organismů. A taková fluorescenční nebo elektronová mikroskopie dokáže pořizovat opravdu cool snímky. Pokud chceme zjistit podrobnější analýzu (třeba DNA) je třeba na to využít jiné specializované přístroje, kterých jsou dnes už miliony.
Klipy s poznámkami. No neznám moc vědců, kteří by výsledky svého pozorování psali na papír. Většinu údajů dnes přístroje vyplivnou rovnou v úhledných tabulkách, které dále zpracováváte ve statistickém software. Na papír si můžete maximálně poznačit množství narostlých buněk na misce, ale tyto údaje stejně přepisujete opět do PC a vkládáte do grafů, které pak publikujete také v elektronických časopisech.
Obrázky DNA. Hmm přístroj, který vám ukáže jak vypadá molekula DNA by byl prosto k ničemu. Díky Rosalind Franklin, Jamesi Watson, Francisi Crick a Maurice Wilkins známe strukturu DNA už od 50. let minulého století. Nicméně to, jak molekula strukturně vypadá nám nic neřekne. Důležité pro analýzu DNA je pořadí nukleových bází. Při analýze se porovnávají tyto řetězce, které vypadají asi takto ACCAGTAGGCTTTATTTAGC a takhle bychom mohli pokračovat dál. Z těchto písmenek už vyčteme kompletní kód, podle kterého se skládá konkrétní jedinec.
Experimenty vyjdou vždy na poprvé a jsou hotové za pět minut? Ehm, ne. Jen pokud chceme analyzovat DNA, tak musíme nejprve získat vzorek, z něj izolovat RNA, následně tuto RNA přeložit do DNA, pomocí PCR namnožit množství DNA, u kterého musíme znát, kterou jeho část hledáme. A celý tento proces může zabrat klidně celý den. A to jsem proces ještě hodně zjednodušil a obsahuje času mezikroků.
No a poslední bod, že vědci vypadají jako blázni z ústavu a ženy jsou modelky? Na to vám řeknu jediné – sexy jsou všichni vědci, proto běžte studovat přírodovědné obory!!!
