Ostrovy Galapágy jsou známé především díky britskému vědci Charlesi Darwinovi, který zde pozoroval uníkátní faunu a sepsal teorii o evoluci druhů. Příběh s pěnkavami už dnes zná téměř každý. Na ostrovech měly pěnkavy různý tvar zobáků a díky tomu se mohly živit různou potravou a vzájemně si nekonkurovat.
Galapágy jsou navíc izolovaným souoostrovím asi 1000 km od Ekvádoru, což zajistilo celkově unikátní ekosystém. Ten však narušily invazivní druhy, které zde připluly s piráty či obchodníky a dnes i s turisty. Různé krysy a potkani, ale i kozy či prasata ovlivnila ekosystém natolik, že začal významně ohrožovat místní druhy a řada jich i vyhynula.
Na krajíčku měl i leguán galapážský, kterého můžete vidět na fotografii. Před třemi lety bylo na galapágy vypuštěno 3 000 nových jedinců, kteří měli obnovit místní populaci. To se podařilo a nyní se na ostrově pohybují jak starší jedinci, tak spousta mláďat. Leguáni mají příznivý dopad také na místní floru. Díky tomu, že se živí plody, tak rozsévají semena různých rostlin po ostrově a obnovují tak i rostlinnou diverzitu.
Leguánům se zde daří a napomáhají tak obnově původních Galapág.
