Ceny Neuron jsou udíleny významným českým vědcům ať už působí u nás nebo v zahraničí a šíří svou činností dobré jméno České republiky a výrazně posouvají hranice vědeckého poznání. Cena je spojena s odměnou 1,5 milionu korun.
Cenu Neuron za medicínu získal: Jan Starý
Před nástupem profesora Starého se v Česku dětská onkologie léčila tak, jak každý uznal za vhodné a úspěšnost léčby byla naprosto mizivá. Profesor starý sjednotil přístupy a aplikoval západoevropské protokoly v českých nemocnicích. Zavedl nové léčebné metody, které ovlivnily i západní medicínu. Díky tomu se úspěšnost léčby dětských hematoonkologických pacientů vyšplhala na neuvěřitelných 90 %.
Cenu Neuron za chemii získal: Pavel Hobza
Profesor Hobza objevil a popsal nový typ vodíkové vazby. Ty se objevují nejen ve vodě, ale také v bílkovinách či v genetické informaci. Vyvinul nové funkce založené na kvantové mechanice, které pomáhají předpovídat účinnost nových léčiv. Jeho práce přispívá k pochopení interakcí biologických systémů. Objasnil takzvané sigma-díry, díky kterým se k sobě vážou molekuly halogenů, které by normálně interagovat neměly. A mnoho dalšího.
Cena neuron pro nadějné vědce
Cena Neuron pro nadějné vědce je udělována jako povzbuzení další práce. Letos byla udělena v 6 oborech: matematika, fyzika, chemie, biologie, medicína a společenské vědy. Odměna zde činí 500 000 Kč.
Matematika: Jan Kynčl
Za průlomová zjištění v kombinatorice. Vylepšil algoritmy pro kreslení abstraktních topologických grafů či získal nové odhady pro průsečíkové číslo grafu. Obojí souvisí například s přehledným zobrazováním diagramů s mnoha průsečíky, jako jsou schémata leteckých spojení mezi městy nebo biologické či sociální sítě.
Fyzika: Martin Setvín
Za výzkum nevodivých materiálů. Proč některé materiály generují fotonapětí a jak lze získanou energii využít. Zdokonalil rastrovací sondovou mikroskopii – získal dosud nevídané snímky s atomovým rozlišením na nevodivých materiálech.
Chemie: Mariya Shamzhy
Za výzkum porézních materiálů. Řeší jednu z dlouhodobých klíčových výzev pro materiálové vědce – pochopení toho, jak heterogenní katalyzátory usnadňují chemické reakce, a to na atomární úrovni.
Biologie: Gabriel Demo
Za výzkum komunikace transkripce a translace. Zkoumá bakterie a virem infikované buňky, sleduje jejich molekulární detaily. Demo se zabývá strukturami proteinu, především pomocí moderní metody cryo-EM a zajímá ho syntéza RNA a proteinu. Nový vědecký směr přinesl na Masarykovu univerzitu, kterou vystudoval.
Medicína: Martina Živná
Za nalezení genetické příčiny dědičného onemocnění ledvin. Podílela se na identifikaci genů, jejichž mutace vedou k rozvoji dědičného chronického selhání ledvin (ADTKD). Významně přispěla nejen k objasnění mechanismu onemocnění, ale i k vývoji diagnostických metod. To umožnilo správně a včasně určit dané onemocnění u pacientů z více než tisíce rodin po celém světě. Podílí se na vývoji léčby ADTKD.
Společenské vědy: Anežka Kuzmičová
Za výzkum gramotnosti. Je průkopnicí disciplíny, která představuje nové pojetí výzkumu gramotnosti u dětí a dospělých. Její práce vychází z předpokladu, že čtenářské schopnosti a prožitky představují vrstevnatou souhru jazykových, technologických, tělesných, osobnostních a kulturních aspektů a jsou ovlivněny společenským hodnocením. Takové propojení oborů není v humanitních vědách obvyklé, její přístup v kombinaci metod je jedinečný v českém i světovém kontextu.
