Je tu opět podzim a s nimi i sezóna nachlazení, chřipek a dalších virových onemocnění. Nový výzkum poukazuje na to, že by viry mohly začít spolupracovat a tvořit tak mnohem nebezpečnější nepřátele.
Viry se množí tak, že přisednou na povrch buněk, dovnitř dostanou svou genetickou informaci, podle které následně buňka začne vyrábět nové virové částice – viriony. Jakmile je těchto virionů plná buňka, uvolní se do okolí a napadnou buňky v okolí. Pokud se jedná o viry takzvaných kapénkových infekcí, tak mohou být tyto viriony částečně vykašlány i ven z těla a napadnout tak další jedince.
Spousta virů je však sobecká a jakmile se dostane do buňky, tak tam jiný virus nepustí. Mezi ně patří třeba viry rýmy – tzv. rhinoviry. Může se stát, že vás rýma dokonce ochrání i přes v posledních letech známým sluníčkovým virem. Prostě zabouchne dveře od buňky a žádnou jinou návštěvu tam nepustí.
Některé viry však mohou tyto vstupy do buněk nechat pootevřené a tak se stává, že je člověk současně nakažen více viry, které útočí současně. Pro organismus je to pak mnohem větší nápor. Nicméně ani tohle není žádná novinka. Navíc různé viry mohou napadat různé buňky v těle a množit se naprosto nezávisle na sobě.
Novinku vědci pozorovali zatím jen v laboratorních podmínkách. A tou je spolupráce virů na takové úrovni, že pokud vniknou do jedné buňky, vytvoří společně jeden hybridní virus.
Příkladem jsou viry chřipky a tzv RSV (respirační syncytiální virus) – jedná se o naprosto běžné viry, kterými se nakazí za život téměř každý z nás. Průběhy mohou být od lehkých až po velmi závažné. Není výjimkou, že se oba viry vyskytují v organismu současně.
Vědci tak tyto viry zkoumali v laboratoři na lidských buňkách plic a všimli si nečekaného jevu. Pokud se virus dostal do stejné buňky, vytvořil jeden kompletně nový virus, který dokonce vypadal jinak o morfologicky.
Díky tomu se snáze vyhne imunitní reakci a tím i očkování. Před imunitním systémem se jedná o úplně nový patogen. Navíc viry chřipky a RSV se každý specializují na konkrétní typy tkáně. Mutant těchto dvou virů může napadat tkáně obou mateřských virů a snáze a ve větší míře se množit. Což z něj dělá mnohem nebezpečnějšího nepřítele.
Nicméně tato mutantní varianta byla zatím pozorována na pouze na petriho miskách a nevíme jestli se může vyskytovat také v živém organismu. Přeci jen v něm působí mnohem komplexnější imunitní systém a je možné, že si s virem poradí složitějšími mechanismy. To bude nyní předmětem dalšího zkoumání.
Nicméně všem čtenářům přejeme mnoho zdraví a pevnou imunitu a ať se vyhnete všem nemocím.
