Nejen v Brně, ale řadě dalších vodních nádrží se v létě snažíme zbavovat těchto nepříjemných breberek, které vypouští do vody toxiny a v případě přemnožení potom může být tato voda nebezpečná pro další organismy.
Jak by nám tedy mohly tyto specifické bakterie pomoct v boji proti plastovému odpadu?
Už v minulosti jsme na Science Reveal psali o bakteriích, které jsou schopné konzumovat plasty a rozkládat je na jednoduché neškodné sloučeniny. Tyto bakterie jsou bohužel použitelné pouze na souši, ve vodě by nepřežily. Vědci tak přišli nápadem vnést gen umožňující bakteriím konzumovat plasty přímo do sinic, které jsou na vodní prostředí vázané.
Ty by tak mohly postupně začít rozkládat plastové odpadky, kterých jsou oceány plné. Využití geneticky modifikovaných organismů je nicméně ve velké části světa stále eticky problematické a otázkou je, jestli takové řešení bude někdy vůbec schváleno.
Vědci tak přicházejí s ještě jedním možným řešením. Některé sinice jsou schopny vytvářet velké množství slizovité hmoty, která je schopna do sebe zachytávat mikroplasty, ale i další nano a mikro částice. Když bychom v čističkách prohnali vodu takovýmto sinicovým bioreaktorem, pak by to mohlo mít za následek, že zachytíme opravdu velké množství odpadu, který se nedostane do řek a následně ani do větších vodních ploch.
Nicméně bioreaktory jsou spíše preventivním řešením, které sice může velmi pomoci do budoucna, ale neřeší současný problém. Plasty se sice za stovky až tisíce let rozloží i samy, ale to platí převážně na souši. Voda slouží jako konzervant, který může způsobit, že tento nemilý odkaz tu po nás zůstane i za miliony let.
Uvidíme, kterým směrem se budou technologie posouvat dál, ale čím dál více narážíme na to, že GMO dokáží vyřešit většinu problémů lidstva a možná i planety.
