Nedávno byla publikovaná nová opravdu masivní studie, která popsala existenci 100 000 nových virů. Databáze těchto mikroorganismů, které nyní známe se touto studií zdevítinásobila. Telavivská univerzita zpracovávala vzorky více než stovky vědců z celého světa a ze všech různých ekosystémů – půda, moře, oceány, řeky a další.
Viry jsou vnitrobuněční parazité, kteří nejsou schopni vlastního života. Aby se mohl virus rozmnožit, potřebuje svou genetickou informaci vložit do buňky. Daná buňka vezme genetickou informaci viru za vlastní a podle receptu v této informace začne vyrábět těla nových virů. Ve chvíli, kdy je buňka plná nových virů, tak praskne a viry mohou napadnout své okolí.
Jak je možné, že jsme až nyní objevili tak enormní množství virů? Většina virů je opravdu těžko pozorovatelná – jsou mnohonásobně menší než buňky, které napadají a jejich pozorování je tak velmi obtížné. Na univerzitě v Tel Avivu však vyvinuli software, který rozezná mezi DNA hostitelského organismu (který je virem napaden) a viru samotného. Díky tomu bylo možné zpracovat obrovské množství vzorků touto výpočetní technikou a nebylo nutné analyzovat vzorky pod elektronovým mikroskopem, zkoumáním a porovnáváním jednotlivých DNA samostatně vědci či jinou zdlouhavou a složitou metodou.
Je třeba se bát nové epidemie? Ano i ne. Ano, další epidemie či pandemie může přijít kdykoliv, nicméně s tímto výzkumem nebude mít příliš společného. Vědci analyzovali vzorky z běžně dostupných míst. Navíc většina virů napadá bakteriální buňky, které mají naprosto odlišnou stavbu těla a povrch buněk než jsou lidské buňky. Pro nás jsou pak tyto viry neškodné. Naopak nám často pomáhají v obraně před přemnožení některých bakterií v těle.
Nicméně je dobré znát, jaké organismy žijí kolem nás, a jak je můžeme využít právě v boji proti jiným patogenům, nebo vědět, na jaké útoky máme být připraveni.
Zdroje k hlubšímu bádání
Expansion of the global RNA virome reveals diverse clades of bacteriophages
