V poslední době lidstvo hledá zelenější způsoby získávání energie, přepravování i výroby. Otázkou je, zda jen nepřesouváme změny v přírode pod hladiny oceánů, kde zůstanou negativní vlivy skryté našim očím.
V následujícím půl roce by se mělo rozhodnou o povolení hlubokomořské těžby, která by mohla být metodou získávání lithia, kobaltu nebo grafitu, které se používají v bateriích, či křemíku a cínu využívaných v dalších elektrických součástkách.
Jenže jaké by to mělo další důsledky? Zejména u mořských savců by to mělo katastrofální následky. Mnoho zvuků vznikajících během této těžby se pohybuje na frekvenční úrovní komunikace kytovců. Tím by se zhoršila jejich schopnost komunikace a pravděpodobně by se častěji pohybovali u hladiny a mohlo docházet k jejich zvýšenému úmrtí a to nejen v důsledku stále aktivního rybolovu.
Na povrhu si tak libujeme v přecházení k elektromobilům, ale současně bychom ignorovali decimaci mořských savců.
Metoda hlubokomořské těžby je poměrně nová a proto ji teprve čeká případné schvalování či zamítnutí, ale například Čína už řadu let těží v mělkých oblastech svého pobřeží písek, kterým rozšičuje své území v moři, aby rozšířila svůj nárok v oceánech. Území v oceánech, které náležíá danému státu totiž odpovídá vzdálenosti 370 km od pevniny daného státu. Pokud si v této vzdálenost Čína postaví nový ostrov, tak své území v moři dále oficiálně rozšíří. Navíc na vzniklých ostrovech staví své vojenské základny.
Tatio těžba už dnes viditelně negativně ovlivňuje ekosystémy Jihočínského moře. Doufejme tedy, že k dalšímu rozšiřování těžby nedojde a lidé budou hledat lepší a pro přírodu přívětivější metody získávání potřebných surovin.
Zdroje k hlubšímu bádání
Urgent assessment needed to evaluate potential impacts on cetaceans from deep seabed mining
