Bohužel i v dnešní době se často setkáváme s tvrzením, že homosexualita je proti přírodě. Přitom mnoho studií už roky poukazují na opak. Homosexualita byla pozorována u cvrčků, hlístic, tučňáků, delfínů nebo třeba racků i primátů a dalších více než 1500 druhů.
Můžeme tak vidět, že se jedná o jev, který se objevuje napříč nejen druhy, ale i třídami a kmeny živočichů. Proč je tento jev natolik běžný? Neodporuje to Darwinově evoluční teorii? Přeci jen při homosexuálním chování se značně omezuje šance na předání svých genů.
Avšak podle posledních výzkumů má ve společnosti savců homosexualita svou roli a vede k poklidnějšímu soužití skupiny. Příbuzní jedinci totiž mohou pomáhat se staráním se a s výchovou příbuzných potomků aniž by měli potomky vlastní. Také přispívají obstaráváním zdrojů potravy a udržují bezpečí. Tím mohou pomáhat k předání „svých“ rodových genů dál.
Při studie primátů bylo pozorováno, že sex může snižovat riziko napětí také mezi stejnopohlavními jedinci. U jiných jedinců bylo zase pozorováno, že je sex používán jako obchodní strategie za účelem zisku lepšího postavení, potravy aj. Ostatně ani lidé nevyužívají sex pouze za účelem reprodukce.
Sex hraje významnou roli zejména u společensky žijících tvorů, kde je velkou součástí kulturního života. Mnoho druhů však vykazuje spíše sexuální flexibilitu než orientaci na jedno konkrétní pohlaví a sexem lze nejen předávat své geny, uklidňovat vyhrocené situace, ale také udržovat klid a bezpečí ve skupině.
A i u lidí by mohla mít homosexualita obdobný význam. Pokud jedinec nemůže mít své děti, má více možností pomoct s výchovou svých synovců a neteří a ti mají větší šanci na zajištění kvalitního života. Nicméně vidíme, že se nejedná o žádnou novinku, se kterou by přišli lidé, ale jedná se o evoluční benefit sociálně žijících organismů.
