QLED televize se v současnosti těší velké oblibě, málo kdo už ale tuší, co se skrývá za samotnou značkou. QLED totiž není jen proto, že Q vypadá dobře a exoticky a nejedná se pouze o marketingový tah, je to zkratka pro Quantum dot light-emitting diode. Jedná se o původní technologii světlo-emitujících diod rozšířenou o technologii kvantových teček (quantum dot). Právě za ně byla letos udělena Nobelova cena za Chemii.
Já vím, slovo kvantové tečky může v mnohých vyvolávat návaly ezoteriky. Nicméně zde se bavíme o skutečné exaktní vědě, které bylo toto slovo zcizeno a začalo se používat v pseudovědách pro navození pocitu odbornosti u lidí, kteří absolutně nerozumí kvantové fyzice. No a té nerozumí téměř nikdo.
I tak byla letos udělena Nobelova cena za chemii vědcům Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov právě za výzkum a vývoj kvantových teček. Jak jsme již zmínili, používají se například v QLED monitorech. Mají totiž speciální vlastnost, že stačí jen přidat nebo ubrat počet atomů u takovéto tečky a ona změní barvu. To je naprosto netradiční chování látky. Aby látka změnila barvu musí zpravidla změnit svou chemickou strukturu – přeskupit atomy, vazby nebo na sebe navázat jiný prvek. U kvantových teček dochází jen ke změnám počtu atomů.
Kdyby efekt kvantových teček fungoval i v makro světě, pak by se to dalo představit tak, že 1 kg cihlička zlata by byla zlatá, ale 2 kg cihlička by už měla třeba modrou barvu. Přitom by stále šlo o atomy zlata (velmi zjednodušeně). Holt mikrosvět se chová mnohem podivněji než ten náš makrosvět a proto fascinuje vědce z celého světa, kteří se snaží najít propojení mezi oběma světy a sjednotit kvantovou fyziku s našim běžným pojetím.
Mimo monitory se technologie využívá také v některých LED lampách nebo v medicíně, kde pomáhá navádět chirurgy při odstraňování nádorů. V budoucnu se očekává nasazení kvantových teček u ohebné elektroniky, efektivnějších solárních článků, drobných senzorů, ale celkový potenciál se zatím stále zkoumá a kdo ví, kde všude se s nimi budeme setkávat.
