Pro každého, kdo jen zavadil o svět imunologie jsou mRNA vakcíny obrovským vědeckým průkopem, který nám nabízí neuvěřitelně široké možnosti využití. Samotné základy této technologie byly položeny už mezi lety 1997 a 2005 ve studiích Katalin Karikó a Drew Weissmana. Právě těm byla dnes udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství.
Mnoho lidí má v hlavě stále mRNA vakcíny zafixované jako narychlo splácané produkty farmaceutických firem. Nicméně tento obraz pěstovali zejména politici či lidé s politickými či ekonomickými zájmy, kteří chtěli získat své body. Vývoj této vakcíny trvá již desítky let.
Jak je možné, že vývoj mRNA vakcín proti koronaviru byl tak rychlý? Je to dáno právě univerzálností vakcíny samotné. Vědcům totiž stačí identifikovat část RNA viru, která je odpovědna za tvorbu některého specifického proteinu na povrchu viru – ideálně toho, který co nejméně mutuje a je poměrně stabilní. Tuto RNA pak přidáme do směsi ve vakcíně a naše tělo si samo vyrobí protein, který se náš imunitní systém naučí rozeznávat a likvidovat.
Nemusíme tak do těla vpravovat ani živé ani oslabené viry a ani jejich části. Celý proces je tak mnohem menší zátěží pro lidský organismus. Právě jednoduchost aplikace pro konkrétní virový kmen vedla k rychlému nasazení, avšak technologie samotná se vyvíjela přes 20 let.
Navíc tímto způsobem můžeme snadno imunitnímu systému představovat jak vypadá téměř jakýkoliv protein. Nyní se testuje například účinnost vakcíny proti národům kůže a mnoha dalším nemocem. Nobelova cena za položení základů těchto technologií je tedy zcela na místě. Laureátům gratulujeme!
