To, že lidé ovládali mumifikaci již před cca 6 000 lety už dnes nikoho příliš nepřekvapí. Příroda ovšem předběhla a proces mumifikace ovládla dávno před prvním výskytem moderního člověka.
Tato kudlanka nábožná před 23 až 34 miliony lety pobíhala, létala a okusovala hlavy partnerům ve volné přírodě. Osudným se ji stalo přilepení se k pryskyřici na stromu. Ta ji uvěznila na miliony let do zkamenělé formy pryskyřice – jantaru. V něm čekala miliony let až do roku 2016, kdy byla objevena lidmi.
Cenné okno do minulosti
Dnes díky tomu můžeme nahlédnout miliony let do minulosti. Fanoušky Jurského parku tohle jistě nepřekvapí. Zde byl prezentován nálet komára v jantaru z éry dinosaurů před 66 až 250 miliony lety. Nicméně i takto ve srovnání mladý vzorek má obrovskou hodnotu. Na aukci byl vydražen za $6000, což je dnes kolem 140 000 Kč za malý kousek organolitu (minerál organického původu).
Pokud byste chtěli sami zbohatnout prodejem podobných kousků, můžete se vydat do Dominikánské republiky, kde byl vzorek nalezen, ale je třeba zmínit ještě několik vzácností, které tomuto minerálu zvýšily hodnotu.
Unikátní zachovalost a pestrost
Málo kdy se stane, že se najde takto perfektně zachovaný celý hmyz. Zvláště u agresivnějších druhů jako je kudlanka dojde vlivem boje o přežití (a pokusu o únik z pryskyřice) k odlomená částí těl – zejména tenkých a křehkých končetin. V tomto vzorku však našli zcela zachovalé celé tělo kudlanky.
Celý exemplář však není žádný drobeček. Jedná se o 30 cm dlouhou kudlanku zalitou v leštěném „zlatém nugetu“ o velikosti 340 × 290 × 2,5 cm, ve kterém se nachází zakonzervováni další tři rozměrní a perfektně zachovalí brouci. To z celého vzorku dělá exemplář opravdu muzejní kvality a poměrně vzácný artefakt.
Můžeme tak mumifikovat i sebe?
V jantaru však můžeme najít i mnohem složitější organismy než je hmyz. Před pár lety byla objevena také zkamenělina hada (Xiaophis myanmarensis) uvězněného v jantaru právě z éry dinosaurů před 99 miliony lety.
Jak ale můžete vidět na fotografii výše, tak plán pro případné zakonzervování člověka v jantaru by nebyl příliš úspěšný. Hmyzí exoskelet mnohem lépe odolá zubu času než měkké tkáně obratlovců na povrchu. Člověk by tak dost pravděpodobně dopadl stejně jako Xiaophis myanmarensis.
I tak jsme díky tomuto nálezu byli schopni popsat plaza, který stal pravděpodobně na téměř úplném počátku vývojové větve, vedoucí k současným hadům.
Z jantarových fosilních nález můžeme vyčíst mnoho také o způsobu života daného tvora. Například u nalezeného hada se zjevně jednalo o stromového živočicha žijícího v tehdejším pralese. Odvodit jsme to mohli z bohaté fauny a flóry, která se nalepila na pryskyřici v okolí hada a zkameněla spolu s ním.
Zdroje k hlubšímu bádání
99-Million-Year-Old Snake Hatchling Found Encased in Burmese Amber
BETWEEN 23 AND 34 MILLION YEARS OLD, THE WELL PRESERVED PRAYING MANTIS WAS FOUND IN AMBER
Archeologové popsali nejstarší mumii na světě. Nepochází z Egypta, ale z Evropy
