Dnes známe Grónsko jako obří ostrov, který je z 80 % pokryt ledem. Nebylo tomu tak vždy. Ve středověku se jednalo o poměrně zelenou oblast. Odtud získal své jméno jako Zelená země (Greenland, dánsky Grønland). A aktuálně to vypadá tak, že se opět zazelená. Mohl by to být problém, nebo jen návrat do původního stavu?
Na ploše více než 2 milionů km2 zde žije 56 tisíc obyvatel a život je zde opravdu drsný a přizpůsobený životu v nepříznivých podmínkách. Může se tak zdát, že na opětovné zazelenání ostrova se můžeme těšit.
K tání ledovců dochází v důsledku změny klimatu – v atmosféře se kumuluje oxid uhličitý a methan a tím dochází k oteplování ovzduší. V tomto důsledku tají pevninské ledovce a tím se odkrývá původně zaledněný povrch. Nicméně tmavá země pohlcuje další teplo přicházející ze Slunce a tím dochází k dalšímu tání ledu, který běžně většinu slunečního záření odrazí zpět do vesmíru. Tím dochází k oteplovací spirále, která se jen stupňuje.
Mizení ledových ploch není problematické jen z hlediska snížení množství odrazové plochy, ale na místech, kde byl led vznikají mokřady, které uvolňují obrovské množství methanu. Ten sice v atmosféře nevydrží tak dlouho jako oxid uhličitý, ale zato má mnohem větší skleníkový efekt.
Romantické zazelenání Zelené země tak povede ke kaskádě na sebe navazujících reakcí, které mohou ovlivnit klima na celé planetě a pravděpodobně ho již nebude možné vrátit zpět.
Tyto změny nejsou problematické jen pro člověka, ale mizí zde biotopy vhodné pro mnoho druhů zvířat a dost pravděpodobně se kvůli této změně klimatu dočkáme vyhynutí mnoha dalších druhů. Příkladem mohou být lední medvědí, který bez ledové plochy budou ve velké nevýhodě a nedokáží si sehnat dostatek potravy.
Zdroje k hlubšímu bádání
‘Forever chemicals’ linked to infertility in women, study shows
