V České republice žije ve volné přírodě pouze 1 jedovatý druh hada – zmije obecná. Ta je ke všemu velmi plachým tvorem a vzácným hadem, jehož spatření vyvolává spíše radost než strach. I přes to v česku dojde k desítkám otrav způsobených zmijím uštknutím. Ve světe je situace ovšem mnohem horší.
Jak časté je hadí uštknutí?
V Zemích jako je Indie, Indonésie a obecně státy Asie a Afriky jsou na tom mnohem hůře. Ročně dochází na světě k uštknutí 5 milionů lidí a z nich více než 100 tisíc na následky uštknutí zemře. Jedná se tak o velmi častou příčinu úmrtí. Ve srovnání s tím obávaná ebola usmrtila od roku 1976 do roku 2020 celkem 15 266 nakažených.
Není tak divu, že se vědci snaží najít univerzální protijed. Problémem jedů je totiž jejich specifičnost. Protijedy se dodnes získávají převážně metodou, že se izolují látky z krve konkrétního druhu hada, který jed vyprodukoval. To ale znamená, že na každý druh hada potřebujeme zvláštní protijed, což není možné zajistit ani v těch nejexponovanějších zdravotnických zařízeních.
S hledáním univerzálního protijedu pomáhá vir HIV
Hadí jedy v sobě obsahují proteiny, které různým způsobem interagují s našim tělem. Jenže každý jed má trošku jiné složení. Obdobnému problému čelíme při hledání vakcíny na virud HIV, který způsobuje onemocnění AIDS. Zde je problém, že virus velmi rychle mutuje a své proteiny na povrchu často mění. Vědci tak hledají části viru, které nemohou jen tak snadno mutovat – jejich mutace by vedla k zániku viru a tímto směrem směřují vývoj vakcín.
A právě tímto se inspirovali výzkumníci hledající univerzální protijed. A to se jim vyplatilo. Zjistili, že podstatně velká skupina hadů má ve svém jedu obsažen protein 3FTx a zjistili, že jeho malá část je dost podobná u všech těchto zkoumaných druhů. Výsledný protijed by tedy měl cílit právě na toto místo jedu a zde se jej pokusit zneškodnit.
Máme vyhráno?
Hadí jet v sobě neobsahuje bohužel jen jeden toxin, ale více aktivních jedovatých produktů. Povedlo se sice identifikovat protilátky, které interagují s více variantami 3FTx proteinu, ale protijed stále funguje pouze proti čeledi korálovcovitých (sem patří vodnáři, pakobry, smrtonoši, bungaři nebo taipani).
Účinek zatím nemá proti čeledi zmijovitých, kam patří právě zmije, ale i křovináři, ploskolebci a známí chřestýši. Nicméně vědci jsou celému problému na stopě a věří, že se jim brzy podaří vyrobit mix protilátek, který bude schopný vyblokovat jakýkoli jed. My držíme palce, abychom se nemuseli bát cestovat do tropických džunglí a jiných tajuplných, ale nebezpečných oblastí.
