Postřehli jste už na řece nenápadného hnědého ptáčka s bílou náprsenkou? Tancuje po kamenech, potápí se. Člověku se tají dech, když jej sleduje. Ano, se zadrženým dechem sleduju, zda se opět vynoří, živý a zdravý… a když se tak skutečně stane, oddychnu si a musím se usmívat.
Skorec vodní skutečně patří mezi pěvce. V ČR ho najdeme celoročně, žije zejména ve vyšších nadmořských výškách, ale dnes jej můžeme pozorovat i v nížinách. Miluje čisté vodní toky a téměř se nevzdaluje ze svého bydliště.
Potravou mu jsou zejména bezobratlí, údajně však nepohrdne ani měkkýši či malými rybkami. Ty hledá právě v čisté, rychle tekoucí vodě, ve které nejen plave, umí totiž po dně toku také běhat, pomáhajíc si přitom křídly.
Jak uvádí ornitolog Jiří Flousek, pobytu ve vodě je skorec dokonale přizpůsoben. Oči chrání mžurkou, tedy průhledným třetím víčkem, tělo před podchlazením velmi hustým, dobře promaštěným, a tedy nepromokavým opeřením, nozdry „záklopkami“ a neméně zajímavý je i pokles tepové frekvence při ponoru. Skorčí krev je navíc bohatá na hemoglobin (a tedy i na kyslík). Antonín Krása zmiňuje též schopnost krytí ušních otvorů a částečně odpneumatizovanou (odvzdušněnou) kostru, která skorci pomáhá udržet se pod hladinou.
Svá hnízda si stavějí přímo na březích vodních toků ve výšce okolo 1 metru. Hnízdí jednou ročně, samička snáší většinou 4-5 vajec. Velikost snůšky závisí zejména na kvalitě vodního toku, přesněji na množství potravy, která se hojněji vyskytuje v méně kyselých a teplejších vodách. Mláďata se líhnou po 16-17 dnech inkubace a starají se o ně oba rodiče.
Dříve skorce ohrožovali zejména rybáři, kteří jej považovali za škůdce. Dnešním problémem je v naší zemi regulace vodních toků, odlesňování, znečišťování vody chemikáliemi (hlavně okyselování – acidifikace) a intenzivní zemědělství vůbec.
Z možností ochrany skorce vodního navrhují ornitologové zachovávání přírodní podoby říčních koryt, umisťování vodních elektráren tak, aby měly co nejmenší dopad na průtok vody, a chránění vodních toků před průmyslovým znečišťováním. Skorce můžeme taktéž podpořit umístěním speciální budky – tzv. skorcovníku.
Zdroje k hlubšímu bádání:
- SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2., opr. a rozš. vyd. Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, c2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- FLOUSEK Jiří. Pták roku 2009 – Skorec vodní. [PDF]. 2009. Praha: Česká společnost ornitologická. https://web.archive.org/web/20120125164811/https://www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2009.pdf
- SMRČEK, Martin a Lea SMRČKOVÁ. Naši ptáci. Ilustroval Jan HOŠEK. Praha: Albatros, 2005. Oko (Albatros). ISBN 978-80-00-01620-7.
- KRÁSA, Antonín. Jak pozorovat ptáky. Ilustroval Petra MERTOVÁ. V Brně: CPress, 2019. ISBN 978-80-264-2508-3.
