Hladoví šimpanzi unášejí a jedí lidské děti. Je to důsledek těžby dřeva a lithia.

Svět postupně přechází na udržitelnější zdroje energie. Ty se však neobejdou bez těžby kovů jako je lithium, kobalt nebo měď. Ty jsou nezbytné pro tvorbu baterií či jako vodiče pro elektrický proud. Tato těžba v současné době ovlivňuje nejvíce rovníkovou Afriku, domov šimpanzů, kteří obrovskou rychlostí ztrácí svůj životní prostor a uchylují se tak k poměrně extrémnímu jednání.

Vznik dolů

To, že je vznik dolů dost významným zásahem do přírody jen tak někoho nepřekvapí. Málokdo si už ale uvědomuje, jaké další aspekty to s sebou nese. Nejde totiž jen o důl samotný. V dolech musí někdo pracovat. Často se jedná až o stovky až tisíce lidí, kteří se musí za prací přistěhovat. S sebou vezmou i své rodiny. Takto uprostřed divoké přírody vznikají celá města. V Česku takto v minulém století vznikl dnes 70 000 město Havířov.

V dolech často pracuje chudší skupina obyvatel, která není nijak extra dobře placená. Nejen, že vznikem dolů a obcí ubývá nutně prostoru v pralese, ale tito lidé jsou často nuceni hledat zdroj obživy uvnitř lesa samotného a s postupem času pronikají hlouběji a hlouběji. Mnohem častěji se tak střetnou s dalšími primáty, kteří ubírání životního prostoru také neberou zrovna nejlépe.

Unášení dětí

V Ugandě dokonce došlo k tomu, že šimpanzi zde žijí na pouhém 1 km2 půdy. Na takto malé ploše nemají šanci najít ani dostatek potravy a tak se často vydávají právě na pole a mezi lidská obydlí. Stává se tak, že vyhladovělí šimpanzi z nouze unesou i malé dítě, které se není schopno ubránit. Dítě je následně sežráno nebo v lepším případě má vážná poranění.

Toto s sebou zase nese další agresivní chování ze strany lidí, kteří chtějí zasadit šimpanzům odvetu a nezřídka kdy vybijí celou šimpanzí skupinu. Situace je tak v Africe těžko řešitelná, protože zde už prakticky neexistuje místo, kam šimpanze umístit, aby měli klid. Současně nelze vrátit lidi do původních měst, protože by skončili pravděpodobně ve slumech.

Jak z toho ven?

Jedinou cestou je nyní vzdělávání místních obyvatel. Na tom pracují různé neziskové organizace. Je nutné najít potřebnou rovnováhu: správně vybírat, které stromy nechat růst, a které pokácet, nabízet místním alternativní zdroje, ale také informovat o potřebách primátů v pralese a nejen jich. Odklon k zelenějšímu způsobu života je jistě správný, ale je nutné vnímat jeho všechny aspekty a nezavírat před problémy oči.

Chci vědět víc

Poslechněte si rozhovor na Český rozhlas plus.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *