Ať už si to připouštíme nebo ne, žijeme opravdu ve zvláštní době. 
Z doby informační jsme se plynule dostali do doby dezinformační. 
A jsou to právě dezinformace, které řídí naše rozhodování, myšlení 
, výsledky voleb, ale i bezpečnost a zdraví nás i našich blízkých. Jak se ale vyznat čemu dnes věřit a čemu ne?
Pravděpodobně neexistuje 100% spásný recept na to, jak vyzrát na dezinformace. 
I člověk s vysokou školou se lehce může chytit na kdejakou léčku a i člověk se základním vzděláním naopak může prohlédnout i velmi sofistikovanou a zaobalenou lež. 
Nicméně se ukazuje, že právě vzdělávání se 
(především celoživotně) zvyšuje rezistenci lidí vůči šířícím se očividným nesmyslům. V dnešní době je důležité udržovat si stále nějaký všeobecný přehled. 
Nicméně i školy samotné nám mohou v mnohém pomoci. 
Pokud pochopíme jak fungují viry 
, jak číst ve statistikách nebo, že se nemusíme bát sklenice dihydrogen monooxidu 
, tak pro nás bude snazší přečkat nejen poslední rok a půl, ale i následující měsíce či roky.
Přístup k internetu 
má dnes každý a prakticky každý umí vytvářet i obsah na něm. Když si jen porovnáme množství odborníků publikujících online a množství lidí, kteří problematice nerozumí a také o tom píší a započítáme do toho algoritmy sociálních sítí, které upřednostňují příspěvky vyvolávající zejména negativní emoce, pak lze očekávat obrovský nárůst dezinformací kolem nás i v budoucnu. A je třeba se na ně připravit.
Myslete proto kriticky. Pokud najdete něco, co ve vás vyvolává emoce, zbystřete. 
Pokud to až příliš souhlasí s vašim názorem, zbystřete a ověřujte. Pokud možno nesdílejte něco, čemu příliš nerozumíte a vyvolává to v lidech strach. Dezinformace cílí především na základní lidské pudy – útočí na vaše city, bezpečí, rodinu, zázemí apod. Svět většinou není tak senzační, jak nám tvrdí titulky dezinformačních webů. Zůstaňte proto v klidu a více ověřujte než sdílejte. 
