Už Nikola Tesla si pohrával s myšlenkou, že by planeta Země mohla sama sloužit jako jedna velká obří baterie. Tehdy se jeho nápad zdál být spíše k smíchu než reálnou budoucností. Vědcům se však před pár lety omylem podařilo získat elektřinu ze vzduchu. Vyřeší se tak problém s globálním oteplováním?
Všechno začalo v roce 2018 vývojem senzoru na detekci vlhkosti vzduchu a studentem, který daný senzor zapomněl připojit ke zdroji elektřiny. Senzor i přes to fungoval, tedy do něj musela stále jít elektřina. Vědci tak zkoumali, jak je to možné. Zjistilo se, že trubičky senzoru jsou tak široké, aby jimi mohla projít jedna molekula vody, která však při průchodu narážela do stěn. Každý náraz do stěny generoval slabý elektrický náboj a jak se frekvence nárazů v jednotlivých trubičkách měnila, tak se vytvořil i odlišný náboj a celá soustava tak fungovala jako jednoduchá baterie.
Molekuly vody (vodní pára) jsou ve vzduchu přítomny prakticky všude a tak není divu, že tento objev vědce zaujal natolik, že se vydali zkoumat tyto procesy více do hloubky. V současné době se jim povedlo vyrobit zařízení velikosti hrací kostky, které je schopno touto technologií napájet jeden pixel na LED obrazovce.
Efektivita tedy dnes není bůh ví jaká a pro praxi prakticky nepoužitelná. Nyní vědci hledají levnější organické materiály, které by dokázaly efektivněji a levněji vyrábět elektřinu právě z této vzdušné vlhkosti. Věří, že se do pár let podaří technologii zmenšit, zlevnit a zefektivnit, a že by se touto cestou dalo v budoucnosti naprosto ekologicky a šetrně pokrýt lidskou energetickou spotřebu.
Jednalo by se o opravdu efektivní zelený zdroj, který nevytváří zplodiny a funguje ve dne, v noci, za větru i bez větru a mohl by tak snadno konkurovat současným zeleným zdrojům energie a řešil všechny jejich nevýhody. První prototyp nového hygroelektrického generátoru by mohl být na světě už během příštího roku.
