Vědci vytvořili nový typ modelu inspirovaný psychohistorií, který umožňuje sledovat a předpovídat šíření podvýživy mezi dětmi v rozvojových zemích. Na základě propojení sociálních, zdravotních a ekonomických dat se ukazuje, že podvýživa se nešíří rovnoměrně, ale vznikají ohniska, která mají tendenci se samovolně rozšiřovat. Model zachycuje, jak kombinace chudoby, nedostatku zdravotní péče a vzdělání vytváří podmínky pro chronickou výživu, která se šíří podobně jako infekční nemoc.
Přístup umožňuje nejen mapovat rizikové oblasti, ale také navrhovat zásahy s nejvyšší efektivitou. Místo plošných opatření lze cílit na konkrétní komunitní uzly, kde zásah zastaví dominový efekt. Výsledky ukazují, že i malé investice v klíčových místech mohou zásadně změnit trajektorii vývoje celé populace. Tento přístup přináší do boje s dětskou podvýživou novou dimenzi: prediktivní, datově podložené a systémově orientované rozhodování.
