Vědci se pokusili určit, které druhy zvířat se chováním nejvíce podobají člověku. Zjistili, že z hlediska sociální struktury a kooperace má člověk překvapivě blízko k surikatám, které žijí ve skupinách, vzájemně si pomáhají a hlídají. Naopak schopností přetvářet krajinu a budovat si vlastní prostředí se člověk přibližuje spíše bobrovi – jedinému dalšímu živočichovi, který cíleně mění své okolí ve velkém měřítku.
Studie tak naznačuje, že lidská výjimečnost nevznikla jen z inteligence, ale ze spojení dvou jinak neslučitelných strategií – sociální spolupráce a technologické dominance. Tato kombinace dělá z člověka ekologickou sílu, která nemá mezi ostatními druhy obdoby. Výzkum nabízí nový pohled na evoluční cesty, které vedly ke vzniku civilizace.
