Dětství může být časem radosti, ale také bolestivých otisků, které se nevymažou ani po letech. Nová studie vedená vědci z Brigham and Women's Hospital v USA ukazuje, že nepříznivé životní podmínky v dětství – jako je chudoba, nestabilita v rodině nebo stresující prostředí – mohou měnit samotnou strukturu mozku. A nejde o drobnosti: výzkum poukazuje na změny v bílé hmotě, tedy v síti nervových spojů, které propojují různé části mozku a umožňují jeho správné fungování.

U více než 9 000 dětí ve věku 9 až 10 let vědci zjistili, že vyšší míra stresových faktorů souvisí s nižší hodnotou tzv. frakční anisotropie – ukazatele zdraví bílé hmoty. A právě tyto změny byly spojeny se slabším výkonem v matematice a jazyce i několik let po expozici stresu.

Mozek si pamatuje víc, než myslíme

Výzkum potvrdil, že nepřízně osudu se nepropisují jen do nálady nebo chování, ale hluboko do mozkového propojení. Nešlo jen o jednu oblast mozku – efekt byl rozšířený napříč různými dráhami. Neuroložka Sofia Carozza vysvětluje, že mozek v dětství reaguje na okolní prostředí jako celek. Není tedy překvapivé, že děti, které zažily nejvíce nesnází, měly slabší výsledky i v kognitivních testech.

Ale je tu i naděje: pozitivní vlivy, jako je podpora blízkých nebo stabilní domácí prostředí, mohou podle vědců fungovat jako ochranný štít. I když se mozek v dětství formuje v náročných podmínkách, není vše ztraceno – právě naopak. Čím dříve dítě získá podporu a bezpečí, tím větší šanci má jeho mozek na zdravý vývoj.

Studie nám připomíná, že zázemí, ve kterém děti vyrůstají, není jen kulisou – je základem, na kterém stojí jejich budoucí schopnosti, emoce i možnosti. A že investice do bezpečného a podpůrného prostředí pro děti je investicí do celé společnosti.

Zdroje k hlubšímu bádání

Whole-brain white matter variation across childhood environments