Aktuality
Svoboda riskovat: Proč dánský model volné hry vytváří psychicky odolnější děti Superhnojivo z laboratoře: Houbový extrakt dramaticky zvyšuje úrodu i sladkost plodin První zubaři na Zemi: Neandertálci vrtali zuby o 40 000 let dříve než Homo sapiens Tržní evoluce estetiky: Proč moderní umění vyměnilo realismus za koncept Stačí týden bez plastů: Chemikálie z těla zmizí překvapivě rychle Hydraulická pumpa v břiše: Jak pohyb doslova proplachuje náš mozek Zapomeňte na 10 000 kroků: Pro zdravé tělo i mozek jich stačí 7 000 Tikot kvantového vesmíru: Optické hodiny prověří, zda je čas „pixelovatý“ Kovové „klubko“: Kancelářské sponky odhalily tajemství nového typu hmoty Návrat k mechanice: Počítač z pružin a tyčí nepotřebuje ani špetku elektřiny Revoluce v genetice: Bílkovina poprvé v historii posloužila jako předloha pro DNA Nedobytná pevnost: Vědci z CERNu pátrali v nitru kvarků, ale další vrstvu nenašli Svoboda riskovat: Proč dánský model volné hry vytváří psychicky odolnější děti Superhnojivo z laboratoře: Houbový extrakt dramaticky zvyšuje úrodu i sladkost plodin První zubaři na Zemi: Neandertálci vrtali zuby o 40 000 let dříve než Homo sapiens Tržní evoluce estetiky: Proč moderní umění vyměnilo realismus za koncept Stačí týden bez plastů: Chemikálie z těla zmizí překvapivě rychle Hydraulická pumpa v břiše: Jak pohyb doslova proplachuje náš mozek Zapomeňte na 10 000 kroků: Pro zdravé tělo i mozek jich stačí 7 000 Tikot kvantového vesmíru: Optické hodiny prověří, zda je čas „pixelovatý“ Kovové „klubko“: Kancelářské sponky odhalily tajemství nového typu hmoty Návrat k mechanice: Počítač z pružin a tyčí nepotřebuje ani špetku elektřiny Revoluce v genetice: Bílkovina poprvé v historii posloužila jako předloha pro DNA Nedobytná pevnost: Vědci z CERNu pátrali v nitru kvarků, ale další vrstvu nenašli
Vše →
Potemník brazilský dokáže konzumovat plasty. Pomůže nám s likvidací odpadů?
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

14.7. 2022 · Pavel Daněk

Ročně se vyprodukuje přes 400 milionů tun plastu. Podstatnou část z něj stále nedokážeme recyklovat. Vědci tak hledají pomoc v přírodě. Ukazuje se totiž, že existují organismy, které si s plasty poradí a dokáží je rozložit.

Jedněmi z těchto organismů jsou larvy potemníka brazilského (Zophobas morio). Tento červík nejprve rozmělní polystyren na menší části a symbiotické bakterie v jeho střevech pomohou pomocí enzymů rozložit plasty na jednodušší prvky.

Právě tyto bakterky zajímají vědce pro použití v takzvaných bioreaktorech - speciálních komorách, kde by se kultivovaly tyto bakterie a k nim by se přisypával rozmělněný plastový odpad, který nelze člověkem recyklovat. Bakterie by se postaraly o postupnou degradaci materiálu na jednoduché komponenty, ze kterých už lidé opět umí vytvořit nové plastové produkty.

Mnohonásobně by se tak zlepšila recyklovatelnost plastového odpadu, což by mělo významný jak ekologický, tak ekonomický dopad.