Věda v 30 pod 30 (Forbes)

Výběr 30 lidí pod 30 let časopisu Forbes má za cíl vyzdvihnout práci třiceti mimořádných mladých lidí ve svém oboru. Jedná se jak i mimořádnost lidskou, tak ve svém oboru, ale i mimořádnost dosavadních úspěchů a potenciálu. V letošním žebříčku se objevilo také pár jmen z vědeckého oboru. Pojďme si je společně představit.

Barbora Jankovičová

Mladá vědkyně, která se ve svých 27 letech věnuje tématu, jak z odpadu udělat nový zdroj. V lednu představila na vědeckém summitu v Singapuru projekt na rozkládání rostlinné biomasy pomocí bakterií. Z těchto produktů je pak možné vyrábět rozložitelné plasty a nezbytné látky pro farmaceutický průmysl.

V rámci celosvětové soutěže v syntetické biologii iGEM vedla dva roky svůj studentský tým. S oběma projekty získala v tomto mezinárodním vědeckém klání zlaté medaile.

Simon Klinga

Dalším oceněným je Simon Klinga, kterého už také znáte z článků na Science Reveal. Se svým týmem LASAR nedávno poslal do vesmíru vlastní družici, která bude pomáhat likvidovat odpad ve vesmíru a reaktivovat porouchané družice na dálku. S tímto projektem vyhráli mezinárodní soutěž Condrad Challenge v konkurenci více než 2 000 týmů z celého světa.

Simonovi je teprve 17 let a je studentem brněnského gymnázia v Bystrci. Dokazuje tak, že věk je skutečně jen číslo a dosáhnout velkých úspěchů lze v jakémkoli věku. Mnoho dětí chtělo být jako malí kosmonautem nebo popelářem. Simon si splnil oba sny a stal se kosmickým popelářem.

Lucie Ráčková

Lucie se vydala na Antarktidu zkoumat lidi v extrémních podmínkách. Antarktida ji však byla málo a tak se vrhla rovnou do oblasti příprav budoucích astronautů, které obdobně jako lidé na Antarktidě čelí podmínkám, na které nejsme zvyklí. Lidský stres se tak stal jejím hlavním zájmem.

Mimo to působí jako popularizátorka vědy a ve firmě Honeywell se věnuje optimalizaci bezpečnosti, výkonu a efektivity leteckých systémů a interakcím mezi člověkem a technologiemi. Jednou by se ráda sama vydala do vesmíru. Držíme palce ať se sen splní a přinese nám mnoho dalších poznatků.

Alena Budinská

Nedávno získala doktorát na prestižní univerzitě ETH ve Švýcarsku. Během svých studií se věnovala možnosti propojování základního výzkumu s průmyslovým využitím. Hledala cestu, jak zlevnit a zefektivnit výrobu jednoho z nejprodávanějších léků na světě Rinvoqu.

Už od svých studií na gymnáziu toužila po tom, aby vynalezla vlastní lék. To se ji možná splní ve švýcarské firmě Johnson & Johnson, kde se bude věnovat právě vývoji a syntéze celé řady léčiv.

Jiří Lhotka

I Češi hrají významnou roli v rozvoji současné umělé inteligence. Příkladem je start-upista Jiří Lhotka. Už během studií na Cambridge založil vlastní firmu Deepnote. Ihned po studiích směřoval do Google, kde se podílel na výzkumu autonomních AI agentů. V současné době je součástí tajného vědeckého týmu Apple AI.

Kamila Dvořák

Umělá inteligence proniká i do medicíny. AI modely Kamily Dvořák pomáhají diagnostikovat neurologická onemocnění mozku a monitorují efektivitu léčby. V současné době je zodpovědná za výzkum ve společnosti Neurona Lab. Zce pomocí algoritmů kombinuje snímky z magnetické rezonance a tomografie, čímž dokáže potvrdit přítomnost látek způsobující Alzheimerovu chorobu.

Adéla Chalupová

Adéla sice není vědkyní jako výše zmínění, ale ve svých 27 letech řídí jadernou elektrárnu Temelín. Jako operátorka sekundárního okruhu elektrárny řídí vybavení za miliardy a dohlíží na provoz turbíny a zdraví lidí. V minulosti se věnovala výzkumu a testování nukleárních paliv, ale nad vědeckou kariérou nakonec zvítězila lukrativnější nabídka z ČEZ. Mimo to se věnuje popularizaci jaderné energetiky.