Vědecký tým z Brazílie zabývající se populační genetikou sleduje fenomén mezidruhového křížení – neboli hybridizaci – u mořských želv. 
Přestože se jedná o přirozený evoluční jev, který může vést až ke vzniku nových druhů, setkáváme se s ním spíše u rostlin. 
V živočišné říši je hybridizace o něco vzácnější, a navíc, i pokud se odlišným druhům podaří zplodit hybridního potomka, často se jedná o neživotaschopné nebo neplodné jedince. 
To však není případ mořských želv z čeledi karetovití, které žijí u pobřeží Brazílie. 
Mořské želvy se od sebe geneticky oddělily před 30 – 60 miliony let, a zřejmě se mezi nimi nevytvořila dostatečná reprodukční bariéra, která by bránila vzájemnému křížení. 
Pro zajímavost ve stejném období se od sebe oddělili právě předkové lemurů 
a lidí.
Vědecký tým 
studující tuto populaci želv už od 80. let minulého století v loňském roce popsal 42% hybridů mezi želvami kareta pravá a kareta obecná, a 2% mezi kareta pravá a kareta zelenavá. K tak velkému výskytu hybridních jedinců mohlo přispět více faktorů. Především jsou zmiňovány antropogenní vlivy (pojídání želvího masa 
a vajec 
, modifikace jejich přirozeného prostředí,..), které vedou k vymizení lokálních populací mořských želv.
Jelikož se reprodukční období karety obecné (září-únor) a karety pravé (listopad-březen) překrývá, jejich vzájemné křížení se přímo nabízí. 
Hlavním aktérem je pak samec karety pravé, který se kříží se samicemi obou druhů. A proč zrovna takhle a ne naopak? Populace karet obecných je u brazilského pobřeží větší v porovnání s populací karet pravých. V listopadu a prosinci, kdy mají karety obecné reprodukční vrchol, tomu začínají karety pravé teprve přicházet na chuť. 
A než se stihnout samice karet pravých shromáždit u pobřeží, samci mezitím „vypomáhají“ větší populaci příbuzného druhu. Když potom samice karet pravých připlují, samci karet obecných už mají pomalu po sezóně a oblast u pobřeží opouští.
Pro vědce je důležité pochopit vztahy genového toku mezi hybridy. Mohou tak sledovat 
, zda změnou prostředí dochází ke ztrátě některých genů nebo jsou některé vlastnosti favorizovány. Problém s hybridizací totiž může vyústit v oslabení druhu, ve snížení plodnosti, až k samotnému vyhynutí druhu.
