V minulosti jsme sloužili modré krvi, dnes modrá krev slouží medicíně

O živoucích fosiliích jsme na Science Reveal psali už mnohokrát. Dnes vás seznámíme s ostrorepem, který se k těmto fosiliím řadí také. Už po zhruba 450 milionů let se totiž téměř nezměnil a vypadá stále stejně. Evolučně mu jeho stav v jeho prostředí vyhovuje.

Na úvodní fotografii vás jistě zarazilo, co že se to na ní s těmi tvory děje. Vidíte tam něco jako ostrorepí stanici pro „darování“ krve. Jejich krev vypadá trošku jako krev šlechty. Je to způsobeno barvičkou, která přenáší kyslík. Lidé mají ve své krvi takzvaný hemoglobin, což je molekula, která v sobě obsahuje železo. Právě na železo se váže kyslík a oxid uhličitý a díky této barvičce s železem můžeme v našem těle přenášet dýchací plyny. Železo způsobuje červené zbarvení krve. Ostrorepi mají místo hemoglobinu takzvaný hemocyanin a ten místo železa obsahuje měď, která zbarví krev do modra. Nevýhodou je to, že krev s hemocyaninem přenáší přibližně třikrát méně kyslíku.

Toto množství kyslíku však ostrorepům bohatě stačí. Nicméně jejich krev je úžasná pro zcela jinou vlastnost. V krvi ostrorepů je také látka, které se říká koagulin. Je to látka schopná velmi rychle a velmi citlivě rozeznávat proteiny na povrchu různých bakterií a hub. Tato látka tak umožňuje velmi rychlou imunologickou reakci.

Právě koagulin se používá na testování nezávadnosti vakcín a dalších medicínských přípravků. Dokáže totiž extrémně rychle (za cca 45 minut) vyhledat různé toxiny a struktury patogenů. Za tuto krátkou dobu dokáže vyhledat patogen jako zrnko písku v bazénu. Našem imunitnímu systému by to trvalo asi dva dny. Rozdíl mezi hodinami a dny může znamenat u lidí rozdíl mezi životem a smrtí.

Bohužel ostorepi jsou pro tento účel loveni a je jim odebírána cca třetina jejich krve. Po lehčím zotavení jsou opět puštěni do moře. Tento proces však bohužel nepřežije 10 – 30 % jedinců. A ani to přeživší ještě nemají vyhráno, protože se mohou stát pochoutkou v asijské kuchyni.

V současné době vědci aktivně pracují na tom, aby koagulin dokázali syntetizovat v laboratoři uměle a tato metoda se brzy mohla stát minulostí. Držíme jim tedy palce. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *