Ještě do konce 17. století lidé netušili o tom, že naši planetu sdílíme s miliardami miniaturních organismů. Až s příchodem vynálezu Antoniho van Leeuwenhoeka jsme poprvé pohlédli na bohatý život žijící kolem nás, na nás a v nás samotných.
Dnes o existenci bakterií nebo virů nepochybuje nikdo se základním vzděláním. I když absolventi vysoké školy života se v posledních dvou letech snažili existenci viru vyvrátit o sto šest. Nicméně, jelikož tito lidé mikroskop v ruce pravděpodobně nikdy nedrželi, tak vědci hledal dál… A našli. Našli bakterie viditelné pouhým okem.
Bakterie žije v mangrovníkovém lese v Karibiku. Mangrovy jsou stromy s bohatým kořenovým systémem, který roste u řek a vyčnívá i nad vodu. Právě v těchto vodách vědci nalezli organismy podobné drobným nitkovitým nudlím.
Nejprve si mysleli, že se jedná o nějaký druh hub, ale po podrobné analýze DNA se zjistilo, že se jedná o obrovské bakterie. Do tohoto objevu si lidé mysleli, že bakterie s takto velkou buňkou vůbec není schopna existovat. Nyní se zkoumají mechanismy, jak celá buňka drží pohromadě.
Bakterie byly nalezeny na povrchu listů, schránek ústřic, ale také na plastových láhvích, které leží na sedimentech bohatých na síru. Právě podle síry a překvapující velikosti získala bakterie svůj název Thiomargarita magnifica.
A jak, že je bakterie velká? Většina dosahovala velikosti necelého centimentru, ale ty nejdelší měřily až 2 centimetry. Pro představu 2 cm je průměr 1 Kč nebo 10 centová mince. Bakterie vypadá jako by se jednalo o provázek mnoha bakterií spojených za sebou. Jedná se však o jedno tělo s mnoha zúženími.
Nyní vědci zkoumají také její životní cyklus, který může být zvláštní. Když se vědci snažili bakterii najít na stejném místě znovu, tak neuspěli. Nyní se ji snaží kultivovat v laboratorních podmínkách.
