Když se řekne viking, tak si dnes mnoho lidí představí svalnaté, blonďaté, drsné, obávané a krvelačné válečníky, před kterými nebylo úniku. Kdo to ale vikingové vůbec byli?
Slovo viking v překladu znamená námořní lupič / nájezdník. A označovalo původně lidi ze severu, kteří skutečně organizovali nájezdy do okolí. Většinou za účelem obchodu – prodej kožešin, tuku atd. Pokud se však po cestě naskytl nějaký ten klášter, nebáli se na něj zaútočit a vzit si kořist i z něj.
Skutečně se jednalo o obávané válečníky, kteří měli obrovský vliv na formování evropské kultury. Dodnes je patrná jejich stopa například při tvorbě jmen. Na Islandu stále platí, že mají lidé jen křestní jméno a příjmení se tvoří podle jména rodiče. Eriksson vlastně znamená Erikův syn. a Jónsdóttir zase Jónova dcera.V ostatních skandinávských zemích se pozůstatky těchto přijmení objevují také, ale dnes již celá rodina nese stejné příjmení – například výše zmíněný Eriksson může být otec rodiny, matka, i dcera nebo syn stejně jako je tomu jinde po světě.
Každopádně obrovský vliv vikingů po Evropě vedl k tomu, že se k vikingům přidávali také lidé neskandinávského původu. Svědčí o tom kosterní nálezy, které prokázaly vikingský typ pohřbu, ale analýza DNA ukazovala na původ z Británie, jižní Evropy či Asie.
I u vikingů původem ze skandinávie se pak ukazovala složka DNA s původem z jiných částí světa. Docházelo tak pravděpodobně k podstatnému křížení a mezi vikingy jste mohli najít lidi opravdu různého vzezření.
Identita vikingů se tak neomezovala pouze na Skandinávii, ale zahrnovala kultury, kmeny a obyvatele od severní Ameriky až po asijské stepi a diverzita lidí v těchto oblastech byla dosti podobná tomu, jaká je dnes.
