Insekticidy jsou látky využívané v zemědělství jako ochrana plodin proti hmyzu, který by mohl působit značné škody na úrodě. Přeci jen takové pole by byl hotový švédský stůl pro nejednoho návštěvníka. Bohužel nová metastudie poukazuje na možnost, že insekticidy nezabíjí pouze hmyz, ale také lidské spermie.
Studie se zaměřila konkrétně na výzkum N-metylkarbamátů a organofosfátů. Sledovali pak korelaci mezi výskytem těchto insekticidů a mírou jejich vystavení mužům a počtem jejich spermií ve spermatu. Studie zjistila existující korelaci mezi množstvím insekticidů a sníženým množstvím spermií v ejakulátu.
Je třeba mít obavy? I přes to, že zatím nebyla zjištěna přímá kauzalita (tedy souvislost mezi příčinou a následkem), tak je třeba určitě zbystřit. Další studie by se měli v budoucnu věnovat hledání právě kauzality a přesným mechanismům působení. Zde je však etický problém, který brání rychlému výzkumu na lidech a tak se dosavadní studie zaměřují pouze na živočichy. Zde však nemusejí být fyziologické mechanismy stejné jako u lidí.
Co tedy nyní? Můžeme vůbec upustit od insekticidů?
No kupodivu máme elegantnější řešení. Je jimi genetická modifikace. Už dnes máme technologie na to, abychom mohli upravit geny rostlin tak, aby měly vyšší výnos, aby byly odolnější vůči suchu nebo třeba odolné vůči právě hmyzům.
Proces genetické modifikace se dá přirovnat k zrychlenému a přesnému šlechtění. Dřív lidé křížili odolnou rostlinu s odolnou, aby získali kvalitnější odrudu. Nebo například křížili psa s krátkýma nohama s dalším psem, který měl krátké nohy a získal jezevčíka. Jenže tento proces trvá opravdu dlouho.
Díky moderním CRISPR/Cas9 technologiím dokážeme vzít konkrétní gen a vsunout ho kamkoli bude potřeba a ovlivnit tak hned další generaci. Touto metodou můžeme získal velmi odolné a na produkci bohaté plodiny.
Jediný důvod, proč to zatím neděláme ve větším množství je strach lidí a politiků z neznámého. Lidé, kteří nerozumí genetické modifikaci mají často strach, že to ovlivní jejich DNA také, nebo že to bude mít jiné vedlejší účinky. Za těmito obavami však stojí hluboké nepochopení problematiky. DNA v geneticky modifikovaných potravinách se v trávicí soustavě rozloží stejně jako jakákoli běžná DNA – nijak se totiž od běžné DNA neliší, my jen upravili pořadí písmenek nebo vložili pár písmenek navíc.
Zdroje k hlubšímu bádání
Insecticides Help Drive Down Men’s Sperm Counts, New Review Suggests
