V roce 2024 stvoříme kompletně syntetický živý organismus. Budeme si vytvářet zvířátka na míru?

Už před více než 150 lety položil Johan Gregor Mendel základy novému vědnímu oboru – Genetice. Když tehdy popsal základní principy dědičnosti, zcela jistě netušil, že už po 150 letech bude z genetiky jeden z největších biologických vědních oborů, který bude tvořit nové organismy.

Tým vědců z Británie z University of Nottingham a Imperial College London pracuje na vytvoření kompletně uměle stvořené kvasinky pivní (Saccharomyces cerevisiae). Oznámili, že mají již vytvořeno 10 z 16 chromozomů, kterými kvasinky disponují.

Chromozomy jsou kondenzované (smotané) molekuly DNA, které obsahuji informace o řízení celého organismu, o tom, jaké proteiny má buňka vyrábět a jak má vypadat celý organismus. Tyto informace jsou dány pořadím takzvaných nukleotidů A (adenin), T (tymin), G (guanin), C (cytosin). Podle toho, jak tato písmenka skládáme za sebe se následně vytváření nové proteiny. V DNA se tyto nukleotidy vyskytují v párech a jeden chromozom může mít stovky tisíc párů těchto takzvaných bází.

Celý projekt běží již 15 let, ale tím, ale očekává se, že už v příštím roce (2024) by měl být dokončen. V celém projektu nejde pouze o sestavení kopie skutečné kvasinky pivní, ale také do ní vkládají nové pořadí nukleotidů tak, aby kvasinka získala nové geny a získala tak nové vlastnosti.

Jedna z nově vložených vlastností do kvasinky je možnost, aby si sama velmi aktivně promíchávala své geny a vytvářela tak sama miliony nových mutací s novými vlastnostmi a lidé si pak mohli vybrat, jaká vlastnost se jim hodí nejvíce. Také jsme schopni přimět kvasinku produkovat více alkoholu a vyrábět tak efektivněji velká množství biopaliv.

Nicméně největší význam je v samotné technologii. Pokud se celý projekt povede, budeme schopni si de fakto psát nové organismy na míru. Stačí sestavit správně DNA s požadovanými vlastnostmi ve stádiu jednobuněčného organismu a dále jej nechat vyvíjet. Nicméně k této fázi máme zatím ještě daleko. Nejprve musíme přečíst a porozumět kompletnímu DNA daných organismů, abychom byli schopni předvídat, co se po modifikace s organismem stane. Také zde bude hrát ještě velkou roli samotná etická otázka výzkumu.

Zdroje k hlubšímu bádání

Synthetic yeast chromosome XI design provides a testbed for the study of extrachromosomal circular DNA dynamics

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *