To, že mají savci 4 končetiny ví každé malé dítě už od školky. No vědcům se povedl poněkud bizardní kousek. Vypnutím jednoho genu v ranném stádiu embryonálního vývoje myši způsobili to, že jim na místě genitálií narostly další končetiny. Šlo o pokus vytvořit superhmyzoidního savce?
Nečekaný objev
O záměr tak zcela úplně nešlo. Věda se však často, zvláště v oblasti biologie, dokážeš vydat vlastní nečekanou cestou, která mnohdy překvapí i samotné výzkumníky. Vědci zkoumají vliv jednotlivých genů na vývoj organismů naprosto běžně.
Při vývoji savčího embrya se orgány tvoří postupně od hlavové části k ocasu. Za to je zodpovědný protein Tgfbr1, který je součástí signální dráhy, která řídí tento postupný vývoj. Právě to, jestli je gen kodující tento protein aktivní či nikoliv rozhodne, zda se v embryu začne vyvíjet zadní končetina nebo jeho genitálie.
Proč nemají hadi končetiny?
Přesný mechanismus toho, jak se stane to, že vypnutí genu Tgfbr1 spustí vývoj dalších končetin vědci zatím neznají. Nicméně tým věří, že by jejich nečekaný objev mohl vést k objevu, jak je možné, že hadi nemají končetiny i když většina jejich nejbližších příbuzných, plazů, končetiny má.
Nicméně nemusíte se obávat, že by vědci záměrně tvořili hybridní mutanty, a že by vám po zahradě běhaly myšky s šesti končetinami. Pro tento výzkum stačí vědcům pouze embryonální stádia myšek. Na nich lze dělat veškeré genetické analýzy. Takovéto myšky se nikdy nenechají dojít do stadia, kdy by byly schopné samostatného života.
