Výzkum zjistil, že houby přizpůsobují své růstové vzorce na základě prostorového uspořádání zdrojů. Myceliální sítě vykazují různé hustoty propojení v reakci na podněty z prostředí, což naznačuje, že houby dokážou „pamatovat si“ umístění zdrojů a optimalizovat své strategie získávání živin. Narazili jsme tak na další možný způsob komunikace, který nevyužívá nervovou soustavu.
Hlavní výzkumník Yu Fukasawa k tomu říká: „Houby mají paměť, učí se a dokážou se rozhodovat. Rozdíly v tom, jak řeší problémy oproti lidem, jsou fascinující.“ Lidé jsou zvyklí řešit situace svým nervovým systémem a ještě donedávna pro nás bylo nemyslitelné, že by některé živé organismy mohly reagovat jiným způsobem.
Tento objev zpochybňuje naše chápání inteligence u jednoduchých forem života a může mít dalekosáhlé důsledky pro ekologii, rozvoj umělé inteligence a naše porozumění evoluci kognitivních schopností. Navíc se opět ukazuje, že lidé opravdu nejsou v přírodě ničím příliš výjimečným.