Novinky
Nová hrozba: Cychlorfin překonává fentanyl a decimuje USA Tajemství přežití mrchožroutů: Jak zvládají toxickou potravu plnou mikrobů? Britský pozemní laser vyřazuje nepřátelské špionážní satelity z provozu Konec jednoho z modelů gravitace: Experiment v Gran Sasso pohřbil Károlyházyho teorii 130 let radioaktivity: Výročí, která formovala moderní vědu i jadernou historii Večírek se Skynetem: Skutečně nás umělá inteligence všechny zahubí? Genetická anatomie zombie: Jak parazitární hlístice nutí škvory k sebevraždě ve vodě Peking–Šanghaj za 30 minut: Čína chystá test nadzvukového letadla TMS-10 Skryté prostory za Tutanchamonovou hrobkou: Vedou stopy k Nefertiti? Nová forma boru Imma-B60 je extrémně elastická a milionkrát vodivější Vůně čokolády zvyšuje fyzickou výdrž při posilování Uč se nebo zhyň: Vývojová studie odhaluje, že bez námahy a předávání znalostí to v přírodě nejde Zázrak matematického biliáru: Jediná koule funguje jako univerzální počítač Rekord v Singapuru: Nejpřesnější atomové hodiny na světě pohání lutecium Když energie tvoří hmotu: Kvantový simulátor „přetrhl strunu“ mezi kvarky T. rex s teplotou člověka: Fosilní sklovina potvrdila teplokrevnost Nová hrozba: Cychlorfin překonává fentanyl a decimuje USA Tajemství přežití mrchožroutů: Jak zvládají toxickou potravu plnou mikrobů? Britský pozemní laser vyřazuje nepřátelské špionážní satelity z provozu Konec jednoho z modelů gravitace: Experiment v Gran Sasso pohřbil Károlyházyho teorii 130 let radioaktivity: Výročí, která formovala moderní vědu i jadernou historii Večírek se Skynetem: Skutečně nás umělá inteligence všechny zahubí? Genetická anatomie zombie: Jak parazitární hlístice nutí škvory k sebevraždě ve vodě Peking–Šanghaj za 30 minut: Čína chystá test nadzvukového letadla TMS-10 Skryté prostory za Tutanchamonovou hrobkou: Vedou stopy k Nefertiti? Nová forma boru Imma-B60 je extrémně elastická a milionkrát vodivější Vůně čokolády zvyšuje fyzickou výdrž při posilování Uč se nebo zhyň: Vývojová studie odhaluje, že bez námahy a předávání znalostí to v přírodě nejde Zázrak matematického biliáru: Jediná koule funguje jako univerzální počítač Rekord v Singapuru: Nejpřesnější atomové hodiny na světě pohání lutecium Když energie tvoří hmotu: Kvantový simulátor „přetrhl strunu“ mezi kvarky T. rex s teplotou člověka: Fosilní sklovina potvrdila teplokrevnost
Vše →
Hromádka vody
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

28.5. 2024 · Pavel Daněk

Když se zeptáte malého dítěte, jestli lze vytvořit hromádku vody, tak vám pravděpodobně řekne, že ne. Voda se přece rozteče do okolí. V dnešním experimentu se však o menší hromádku nebo kopeček vody pokusíme. Pomůže nám s tím zajímavá vlastnost kapalin, tedy i vody.

Materiál

  • Mince (třeba 20 Kč)
  • Pasteurova pipeta (nebo jiné kapátko, kterým lze přidávat vodu po kapkách))
  • Nádoba s vodou

Postup

  • Polož minci na rovný povrch
  • Pasteurovou pipetou nebo jiným kapátkem (například z vypotřebovaných léků) naber vodu z nádoby a postupně kapej vodu na minci.
  • Můžeš udělat výzvu, kdo zvládne dát na minci více kapek, než se voda rozleje.
  • Pokud budeš přikapávat vodu opravdu opatrně, podaří se Ti vytvořit poměrně velkou hromádku vody, která drží pohromadě:



Vysvětlení

Za to, že se voda nerozleje může fyzikální efekt, kterému se říká povrchové napětí. Tento efekt způsobuje to, že povrch kapaliny se chová jako tenoučká pružná blána, která se snaží o to, aby kapalina zaujímala co nejmenší povrch vůči svému objemu. Čím je povrchové napětí větší, tím kulatější tvar může kapalina mít. Pro jakoukoli kapalinu je pak jednodušší držet co nejkulatější tvar (vyžaduje to nejméně energie). I proto kapky deště připomínají kuličky deformované pouze odporem vzduchu, proto jsou bubliny kulaté a proto voda i na mezinárodní vesmírné stanici zaujímá tvar přibližně koule.

Na naši minci pak povrchové napětí vody drží vodu pohromadě a je třeba dodat tolik vody, že vytvořená blána již nezvládne unést celou tíhu této nahromaděné kapaliny a ta přeteče vlivem gravitace přes okraj mince.

Povrchového napětí vody využívají také živočichové, kteří se díky drobným chloupkům na svých končetinách mohou po vodě klidně pohybovat, aniž by propadli skrz. Stačí se zadívat na hladinu jakéhokoli rybníka a setkáte se zde například se známou bruslařkou obecnou:

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0