Aktuality
Svoboda riskovat: Proč dánský model volné hry vytváří psychicky odolnější děti Superhnojivo z laboratoře: Houbový extrakt dramaticky zvyšuje úrodu i sladkost plodin První zubaři na Zemi: Neandertálci vrtali zuby o 40 000 let dříve než Homo sapiens Tržní evoluce estetiky: Proč moderní umění vyměnilo realismus za koncept Stačí týden bez plastů: Chemikálie z těla zmizí překvapivě rychle Hydraulická pumpa v břiše: Jak pohyb doslova proplachuje náš mozek Zapomeňte na 10 000 kroků: Pro zdravé tělo i mozek jich stačí 7 000 Tikot kvantového vesmíru: Optické hodiny prověří, zda je čas „pixelovatý“ Kovové „klubko“: Kancelářské sponky odhalily tajemství nového typu hmoty Návrat k mechanice: Počítač z pružin a tyčí nepotřebuje ani špetku elektřiny Revoluce v genetice: Bílkovina poprvé v historii posloužila jako předloha pro DNA Nedobytná pevnost: Vědci z CERNu pátrali v nitru kvarků, ale další vrstvu nenašli Svoboda riskovat: Proč dánský model volné hry vytváří psychicky odolnější děti Superhnojivo z laboratoře: Houbový extrakt dramaticky zvyšuje úrodu i sladkost plodin První zubaři na Zemi: Neandertálci vrtali zuby o 40 000 let dříve než Homo sapiens Tržní evoluce estetiky: Proč moderní umění vyměnilo realismus za koncept Stačí týden bez plastů: Chemikálie z těla zmizí překvapivě rychle Hydraulická pumpa v břiše: Jak pohyb doslova proplachuje náš mozek Zapomeňte na 10 000 kroků: Pro zdravé tělo i mozek jich stačí 7 000 Tikot kvantového vesmíru: Optické hodiny prověří, zda je čas „pixelovatý“ Kovové „klubko“: Kancelářské sponky odhalily tajemství nového typu hmoty Návrat k mechanice: Počítač z pružin a tyčí nepotřebuje ani špetku elektřiny Revoluce v genetice: Bílkovina poprvé v historii posloužila jako předloha pro DNA Nedobytná pevnost: Vědci z CERNu pátrali v nitru kvarků, ale další vrstvu nenašli
Vše →
V Brně odkryli dálnici z roku 1740, vedla do Olomouce
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

12.8. 2024 · Pavel Daněk

Myšlenka dálnic není nic nového. Silnice vyhýbající se osadám a spojující co nejkratší možnou trasou významné metropole začaly vznikat na našem území už v 18. století za vlády císaře Karla VI. Tehdy se stavěly silnice podle jednotného předpisu a spojovaly hlavní říšská města.

V brněnské městské části Slatina byla odkryta jedna z těchto původních "dálnic". Během záchranného výzkumu se zjistilo, jakým způsobem byly tehdejší cesty stavěny. Navzdory stáří se nejednalo o zrovna nejjednodušší stavbu. 9 metrů široká cesta v sobě ukrývala masivní kamennou a cihlovou klenbu mezi příčnými zdmi. Povrch komunikace byl pokryt velkými bloky vápence a zasypán vápencovým štěrkem.

Masivní a odolná klenba

Následně byly položeny žulové dlažební kostky se štěrkovým lůžkem, na které byly pokládány další živcové povrchy. Tuto barokní cestu lemovaly také vyhloubené příkopy po stranách cesty. Také se odkryly vykopané jámy určené na hašení vápna, které byly následně opět zasypány. Myslelo se přitom také na správný odtok vody z cesty.

Struktura barokní vozovky

Zdroj

Ústav Archeologické památkové péče Brno, v. v. i. - Archeologický výzkum barokní dálnice